NOVINKY - ARCHIV - DIÁŘ - ŽIVOTOPIS - INTERVIEW - FOTOGALERIE - OCENĚNÍ - FANKLUB - DISKUSE - CHAT - ANKETY - KONTAKT - ODKAZY

  
     

INTERVIEW 2006

Nepoužívejte tyto překlady na jiných stránkách bez mého vědomí! V případě zájmu mě, prosím, kontaktujte, nebo aspoň uveďte odkaz na můj web. Děkuji

Ze stránek Evgeni Plushenko Devotion přeložila Alis

Ve zkratce

V říjnu byl Plushy poprvé v Bělorusku. V Minsku, se svým sponzorem - čajem Dilmah, zahájil hodiny krasobruslení. Lekce dával dětem ze sportovní školy, které s krasobruslením začínají. Poté navštívil kanceláře běloruského portálu TUT.BY a odpověděl na několik otázek. Minsk se mu velice líbil, "je to čisté, pěkně udržované město". Také se svěřil s přáním o vytvoření vlastní školy krasobruslení, která by nesla jeho jméno a vytvoření poboček po světě. V pořadu "Stars on Ice" na RTR se Plushy objevuje v podobě moderátora společně s Irinou Slutskou. Baví ho to a v této roli se cítí příjemně, což je především tím, že je to pořad o jeho oblíbeném krasobruslení.

Jeden dotaz byl směřován na budoucnost, přesněji následujících pět let. Tady je odpověď:
"Nechci přemýšlet o následujících pěti letech. Právě nyní bych moc chtěl hrát ve filmu. Krasobruslení nechci pověsit na hřebík. Chtěl bych vystupovat na exhibicích. Organizování vlastního turné mě natolik nezaměstnává. Nevylučuji, že příští rok budu soutěžit za amatéry na velkých soutěžích. Možná, že budu soutěžit další tři roky do příští olympiády.
 


Rozhovor v časopisu GQ z října 2006 od Marie Tarnavské

Jevgenij Pljuščenko vyhrál v lednu zlato na Zimních olympijských hrách a čtenáři GQ byl zvolen atletem roku.
 
GQ: Viděla jsem vaši oficiální stránku. Je místy poměrně romantická: růže, hvězdy... Byl to váš nápad?
JP: Vůbec ne. Starají se o ně lidé, které znám. Ale vše se bude měnit.
GQ: Především odkaz z "biografie", který vede přímo na erotický portál.
JP: To je velmi špatné, je nezbytné to odstranit.

GQ: Proč žijete v Petrohradu a ne třeba v Moskvě nebo někde jinde?
JP: Protože miluji Petrohrad, je to můj domov, moje blízké město. Protože jsem z Petrohradu.

GQ: Jste z Khabarovského regionu.
JP: No, ano, narodil jsem se na BAMu (Baikalsko-Amurská železniční trať), moji rodiče tam pracovali. Ale na nic si nevzpomínám, protože jsem velmi brzy odjel do Volgogradu, to počasí mi moc nesvědčilo a celou dobu jsem byl nemocný. Když mi byly čtyři roky, začal jsem bruslit. A když se místní škola zavřela, bylo mi jedenáct a já se přesunul do Petrohradu. A od té doby se považuji za obyvatele Petrohradu. Je mi zde příjemně a dobře, a žiji v Rusku. Pro mě, všechno zde doma funguje dobře.

GQ: Říká se, že jste favoritem guvernéra a prezidenta.
JP: No, ano, máme velice dobré vztahy. Můžu přímo mluvit s Valentinou Matvienkovou, kdybych měl nějaký problém, kdykoliv ji můžu zavolat. Rozhovor s Vladimírem Putinem je samozřejmě komplikovanější, ale z určitého důvodu, pokud je to nutné, je to také možné. Jsou to neobyčejní lidé. Myslím, že dělají vše správně.

GQ: Máte se dobře?
JP: Dříve jsem se měl dobře kdekoliv a jinak, chodil jsem do klubů. Především o sobotách, protože svůj ostatní čas jsem věnoval sportu, práci. Nyní miluji tichý odpočinek, v přírodě, s rodinou. Rád chodím se psem, mým americkým bulldogem. Je bílý, takový dobrý pes. Rád chodím po okolí, na bowling, zahrát si paintball. Dříve jsem měl hodně aut, jezdil jsem po okolí. Nyní jsem je všechny prodal, přestože byla velice dobrá, spolehlivá a rychlá. Mám jen džíp. Nyní bych si chtěl koupit motocykl.

GQ: Nakolik je pravdivý ten příběh v místních novinách jak jste potkal svou ženu?
JP: Je to stoprocentní pravda: Uviděl jsem ji v kabrioletu s kamarádkou, jely rychle po dálnici. Jel jsem za nimi přes město a po dlouhé době jsem ji chytil. Úspěšně.

GQ: Jakého jste vyznání? Ptám se vzhledem k exotickému jménu vašeho syna: Kristián Jevgenijevič Pljuščenko.
JP: Všichni Rusové jsou ortodoxní. Myslím, že to jméno je krásné. Ale ještě jsme se nerozhodli, ještě jsme syna neregistrovali, takže ještě nemá dokumenty. Je možné, že Kristián nebude poslední verze.

GQ: Máte stylistu?
JP: Právě teď ne.

GQ: Chtěl jste někdy něco drasticky změnit? Nevím, například ostříhat vlasy opravdu nakrátko, obarvit je?
JP: Možná až odejdu od sportu, ostříhám se opravdu nakrátko.

GQ: Kvůli pověře?
JP: Ano, můžu říct, že jsem hodně pověrčivý. Kočky, žebříky, znamení, věřím na všechno.

GQ: Jste ortodoxní křesťan.
JP: Správně, a věřím na všechno.

GQ: Kdo dělá vaše kostýmy?
JP: Speciálně kvalifikovaní lidé. Je tam designér, který se mnou pracoval mnoho let. Je tam studio se soukromými mistry.

GQ: Jaké oblečení denně nosíte?
JP: Gucci, Armani, Dolce & Gabbana jsou mé oblíbené značky. Upřednostňuji tmavé barvy. Co se týče obuvi, miluji své brusle, dávám si je vyrábět. Mám malou velikost nohy, 41, takže je těžké si vybrat z toho co je vyrobené. Miluji hodinky, už nějaký čas je sbírám. Také sbírám "chladné" zbraně: nože, meče, šavle. Jsou uloženy u mě doma. Pokud jde o mé hodinky, některé z nich jsou velmi staré, fungují těžko, není možné je používat, ostatní jsou moderní, drahé. Občas si je vezmu.

GQ: Pokutuje vás dopravní policie? Nebo vás znají?
JP: Není za co by mě pokutovali. Jsem dobrý řidič.

GQ: Pokud byste měl jmenovat atleta roku, koho byste vybral?
JP: Samozřejmě sebe. Zasloužím si to.

GQ: Pijete?
JP: Rád se koupu a po koupeli se rád napiji piva. Jsem fanouškem piva.

GQ: Místní pivo?
JP: Raději mám západní pivo. Nemám rád vodku. Miluji bílé víno. O svátcích piji whisky. Ale před olympiádou jsem nepil po celý rok, řekl jsem si: "je to nemožné", dal jsem si úkol - nepít nic do olympijských her.

GQ: Kouříte?
JP: V dětství jsem vyzkoušel cigarety Belomorkanal (pozn.: bez filtru).

GQ: Drogy?
JP: Mojí drogou je sport. O jiných nevím. Jsem atlet a drogy jsou hodně špatné.

GQ: Víte, kolem vás je všechno v pořádku, nejsou kolem vás skandály.
JP: Ano, mám velmi dobrou reputaci.
 


Volgograd - 13. července (Interfax) - Olympijský šampión v krasobruslení Jevgenij Pljuščenko prohlásil, že zatím neopustí amatérský sport. Krasobruslař Pljuščenko zamýšlí stát se dvojnásobným olympijským šampiónem a oživit ve Volgogradě školu krasobruslení.

"Pokusím se být dvojnásobným olympijským šampiónem. Mezi muži v krasobruslení jednotlivců se to ještě nestalo. Samozřejmě je mým snem, stát se znovu olympijským šampiónem," řekl Pljuščenko tisku a na konferenci ve Volgogradě.

Dodal, že by rád předvedl nový čtverný skok "aby byl před soupeři".
"Miluji krasobruslení, ale chci to zkusit ve filmu, v obchodě" poznamenal Pljuščenko.
Jak řekl, nyní vzal roli v televizním projektu "dance with the starts on ice".
Slavný atlet také hovořil o svém plánu o oživení školy krasobruslení ve Volgogradu.

"Pro mě to bylo vždy bolestivé a urážlivé, že škola krasobruslení ve Volgogradu byla uzavřena. A pokaždé když se tam vracím, melancholicky se dívám na sportovní halu. Vždy jsem měl sen, že ta škola krasobruslení bude obnovena. A proto udělám vše abych přenesl školu krasobruslení i do Volgogradu a do Ruska", řekl Pljuščenko.

Podle jeho sdělení, během setkání s guvernérem bude hovořit o všech otázkách, které by se budoucí školy týkaly. Pljuščenko také zdůraznil, že se nebude jednat o komerční projekt a "všechny děti zapojené do krasobruslení, budou mít vstup zdarma". Jak sám řekl, sám bude děti trénovat a vést hodiny ve Volgogradě.

"Mám zkušenosti a ve Španělsku na vystoupeních jsem byl často obklopen dětmi bez jakékoliv komerce. Je pro mě zajímavé pracovat s dětmi", řekl Pljuščenko.
 


"V neděli, 16. července, uvidí lidé z Voronezhu Jevgenije Pljuščenka v grandiózní ledové show - mluvčí nám řekl - miláček veřejnosti představí v Paláci sportu "Výročí" s programem "The Ice Autograph". Výbor pro poručnictví a opatrovnictví ve Voronezhi organizují setkání Jevgenije se sirotky. 20 dětí ve věku 11 až 13 let budou mít příležitost, nejen zdarma vidět vystoupení mistra na ledě, ale také s ním během přestávky hovořit. Děti pro olympijského šampióna připravily dárek, stejně tak Jevgenij pro ně.


Do "Youbeliny" dorazil krasobruslař s kufry, ani neměl čas se zastavit doma u své drahé ženy Máši a malého syna Kristiána. Hned se převlékl a za potlesku vyjel na led. Pljuščenko ukázal dětem lehčí verzi svého olympijského programu, pouze s jedním skokem. Potom Žeňa rozdával autogramy a galantně pogratuloval k narozeninám Kanaďance Christině Abretti, které daroval velkého růžového zajíčka, což jí naplnilo štěstím. Poté krasobruslař odpovídal na otázky našeho korespondenta.

Jaký jste byl ve škole?
Špatný. Studia pro mě byla těžká. Když jsem se přestěhoval z Volgogradu do Petrohradu, bylo mi teprve 11. Žil jsem rok bez rodičů ve velkém městě. Můj trenér Alexei Mišin na mě dával pozor jen při trénincích a zbytek byl na mě. Mohl jsem klidně nechodit do školy. Velmi brzy jsem poznal cigarety, pivo, víno. Díky Bohu, dál to nezašlo.

Hubovali vás učitelé často?
Velmi často. Říkali: "Talentovaný chlapec, ale to není důvod proč nepracovat". A já jim řeknu "Dejte mi úkoly domů. Udělám je cestou, na koleně". Nechtěl jsem být za ostatními. Učitelé za mnou chodili s neochotou.

Netrápí vás ruka? (Na konci května si Žeňa zlomil ruku na tréninku, operace byla provedena na fakultě vojenské medicíny)
Vůbec ne, všechno v pořádku (ukazuje ruku).

Jak se má Máša a dítě?
Vše je v pořádku. Syn roste.

Proč jste mu dali tak nezvyklé jméno?
Ten nápad byl můj. Toto jméno je pro Rusko nezvyklé, proto mi bylo příjemné. Už víme i jméno pro dceru. Ale ještě ho neřeknu, je to tajemství.

Čekáte s dalším přírůstkem do rodiny?

Nyní druhé dítě neplánujeme. Ale v budoucnu bychom další chtěli. Chci mít velkou a šťastnou rodinu.

Bude váš syn pokřtěn?
Už jsem se dokonce rozhodl pro kmotra. Bude to můj blízký přítel.

Co byste popřál vůdcům "velké osmičky" (G8)?
Mít rád lidi. Bez lidí nejsme nic. Být přáteli se zeměmi. Válka pro nás není nezbytná. Láska a přátelství, to je pro nás nezbytné. Bojujme jen ve sportu.


Náš nejznámější rodák přijel do Volgogradu 14. července. Pljuščenko učil krasobruslení a vystoupil v show "The Ice Autograph".

Nejdříve k vyučování, které se konalo v Paláci sportu. Pozváni byli všichni zájemci, ale potom byli dospělí, strýčkové a tety "odděleni" a zůstali po stranách kluziště. Přístup na led byl povolen jen dětem a studentům školy krasobruslení Iriny Lobachevy. Mimochodem, Irina a její manžel Ilia Averbukh čekali na příjezd Pljuščenka u vstupu na kluziště. Irina měla v rukou kytici rudých karafiátů.

Žeňa přijel v sedm hodin a hned šel na led. Dětí bylo něco přes 30. Většina z nich jezdila sama, dvě z těch nejmenších držel Pljuščenko za ruku.

Ahoj, Žeňo, pamatuješ si na mě? - zvolal kdosi po straně - Jsem Ilia Aleksandrov!
Ahoj, jak se máš? - usmál se Pljuščenko, táhajíc svého kamaráda na led.

Žeňa a jeho kamarád spolu chvíli pohovořili, získali obrázky a potom se vrátil k dětem na kluziště a jeho kamarád na tribunu.
 
Trénovali jsme tu spolu s Tatianou Skalou - řekl Ilia - je velmi potěšující, že si mě Žeňa pamatuje. Jen pro případ jsem sebou přinesl starší fotku... V dětství jsme si tak nerozuměli. Ale moje maminka byla velmi dobrou přítelkyní s maminkou Ženi. Utěšovala ji (když měl Žeňa zdravotní problémy, pochybovali zda má zůstat u bruslení): tvé dítě dělá velké pokroky, dotáhne to daleko! Tatiana Vasilievna je tu!

Matka šampióna stála blízko a s pýchou sledovala svého syna. Jakmile uslyšela, své jméno, otočila se:
Ilio, ty si tady? Ještě ses neoženil? - něžně poplácala chlapce po zádech.

Také jsme se seznámili s Tatianou Pljuščenkovou.

Jak dlouho jste nebyla v rodném městě?
No, každý rok se do Volgogradu vracíme! - smála se Tatiána Vasilevna - Máme tu hodně příbuzných. Žije tu většina z Pljuščenkovy rodiny.

Zůstáváte u příbuzných?
Proč? Stále tu máme apartmán. Dva plus jedna. Tam strávíme noc. Včera jsme měli také oslavu.

Je pravda, že každé léto kupujete místní meruňky?
Lež! Nejen meruňky! - matka šampióna vybuchla ve smích. Také dostáváme velké a malé ryby, a kraby. Včera jsme jedli hodně krabů. Máme v Peteru hodně přátel. Dáváme jim dárky, především ovoce.

Tento rok jsme měli chudou sklizeň...
To neexistuje, něco najdeme.

Už měli čas dát pokřtít miminko?
Kde a kdy? Otec hodně cestuje. Od 1. dubna měl velmi přísný rozvrh: celkem byl doma jen několik dní. Má fotku Kristiána v mobilu. A nyní, když se dívám na tolik lidí, kteří se s ním setkali, na lásku v jejich tvářích, moje srdce je plné radosti. Pokud otevře ve Volgogradu školu krasobruslení - jeho sen se uskuteční. A tak sem budeme jezdit stále častěji.

Řekněte nám tajemství: bude se Jevgenij připravovat na příští Olympiádu? - zeptali jsme se na konec
Uvažuje o tom. Je nutné ho o tom přesvědčit. Ve skutečnosti, nikdo není v současné době bližší Rusku, který by ho nahradil...

Už jsem o tom přemýšlel - Jevgenij vstoupil do rozhovoru - chci se pokusit být dvojnásobným olympijským šampiónem! Ale teď se půjdu připravit pro show.

Ale nenechali ho hned odejít: honba za autogramy započala. Nakonec Žeňův manažer Yury Goroshevsky rozdal nové DVD o životě šampióna dětem. Bude v prodeji na podzim.

Během show, jedna fanynka skoro Jevgenije uškrtila objetím. Během "Sex-bomb" Jevgenij Pluščenko odešel pohovořit s několika děvčaty. Když zaslechly známé tóny, halou znělo v extázi: "Exhibiční program". Bylo to slyšet odevšad. Lidé vyskakovali ze sedadel a natahovaly krky aby ho mohli pořádně vidět. Žeňa přijel na led ve známé červené bundě. Svádivá melodie začala, šílený rytmus míhajících se bruslí a potom, bunda ležela na zemi. Nakonec předváděl Pljuščenko piruety před dívkou v desáté řadě, a volal na ni ať mu jde dělat společnost. Ona svou šanci využila, hnala se k němu a pověsila se na šampiónův krk!


Show in Voronezh, 18. července

Setkání s novým olympijským šampiónem bylo v porovnání s tím pro Averbukha o mnoho více pompézní: hotel byl nejvyšší třídy, s rezervací den předem na aklimatizování. A Jevgenij přijel velmi svérázným způsobem, ohromil nejen organizátory, autem... ve vzduchu.

Jak k tomu došlo? - byl překvapen korespondent časopisu. - Přijel jste vozem, nebo přiletěl letadlem?
Autem, ale v letadle - ještě více tím překvapil Pljuščenko - bylo to jen proto, že to letadlo bylo tak velké, tak do něho naložili auto. Náhodně jsme se setkali s ministrem obrany Ivanovem a z Volgogradu to poslal.

Atlet souhlasil s otevřením kluziště a školy krasobruslení ve svém městě. Ve Voronezhi dával Žeňa lekce mladým krasobruslařům, a poté co viděl řadu místních problémů, rozhodl se otevřít pro nás školu.

Slušně řeknu, že dojem byl hrozný. Tam nejsou žádné podmínky. Děti jsou nuceny být na ulici v zimě. Dávají jim velmi málo času na kluzišti. Nemohou tam být žádné výsledky, na otevřeném kluzišti za patnáct minut!

Ve Voronezhu jsem poprvé. Byl jsem na malé procházce. Budu si pamatovat lidi, velmi sympatické a milé. Lidé mě poznali, žádali o autogramy. Neobtěžuje mě to, jsem na to zvyklý. Ale v ulicích je mnoho špíny. Led je špatný. Měl by být bez "kopců".

"Kopce" jsou střídány prohlubněmi. "Yubeliny" (Voronezh) nebyl opravován 24 let. Po show, bude Palác sportu uzavřen a rekonstruován za přibližně 36 miliónů rublů. Do dvou měsíců by měl být opraven.

Přesto byl Pljuščenko úžasný. Nezapomněl zaflirtovat s publikem. Zaplavil ho déšť květin a hraček, které pak rozdával sirotkům.

Žádný jiný krasobruslař nemůže jít a vystupovat s exhibicí tolikrát - přiznal Žeňa - Jiní krasobruslaři mi řekli, že jsem šílený, že je to nemožné. Ale tady to máte!

Pljuščenko ukázal šest svých nejlepších čísel: Asisai, St Petersburg 300, Russia, Tosca, Godfather a svou značku "Sex Bomb".

Jaká byla Olympiáda?
Byl jsem o dvě hlavy nad ostatními atlety. Ale nebylo nutné proti nim bojovat, ale sám se sebou a předvést všechno, udělat to jako robot. Nemyslet na "zlato" nebo "stříbro". A pokud to vyjde, budu stát na vrcholku stupňů vítězů.

Jak se vyrovnáváte s porážkami?
Je nezbytné tomu nevěnovat pozornost a pohnout se kupředu. Mohu ztratit, ale nemohu být nepřipraven, bez vývoje. Je nezbytné na to myslet, sport je sport! Začal jsem spolupracovat s psychologem, ale později jsem poznal, že to člověka oslabí. Jsem silný a nepotřebuji psychologa! Jsem veden k tomu být první.

Opouštíte amatéry?
Všichni se o to zajímáte! Myslím, že je nutné zůstat zdravý. A že nám federace pomůže, abych už nemusel platit za kostýmy, cesty, choreografa.

Pokud v této sezóně nebudete soutěži, co budete dělat?
Nejdříve, jsem již uvedený v seznamu na turné po Rusku a v zahraničí. Ale zároveň nepřestávám trénovat, chtěl bych zvládat nové čtverné skoky: luze, salchova nebo flipa. S tím, pokud to bude možné jít na příští olympiádu. Také je tu nějaký obchod, ale to je ve zcela odlišné sféře.

Co je nejtěžší věcí ve sportu?
Ráno se probudit a jít na vlak. Můžete být vzhůru do tří do rána, a to je vyčerpávající. Lehnete si večer do postele jako náplast. A ráno se vzbudíte a musíte jít na vlak! Pořád dokola.

Staráte se často o své dítě?
Zřídka. Bylo nezbytné dokonce zrušit část turné abych mohl být se svou rodinou. Takže někdy je možné měnit plenky. Ale nejsem špatný otec, byl jsem u porodu! A musím vám říct, to bylo něco! Když jsem vyhrál zlato na olympiádě, byla to největší událost, kterou jsem si vysnil už jako dítě, byla to euforie. A domníval jsem se, že nebude nic, co by do mě přineslo tolik emocí! Ale když jsem uslyšel pláč svého syna když přišel na svět, pochopil jsem, že tyto pocity byly silnější.

Desetkrát silnější?
Milionkrát! Narození mého potomka - můj největší výkon! Jsem už měsíc šťastným otcem! Pojmenovali jsme ho neobvyklým jménem, Kristián, ale mě a manželce se toto jméno líbí.

Bude krasobruslař?
Chtěl bych z něho mít atleta. Ale všechny sporty jsou nebezpečné. Dokonce šachy, může se vám stát, že usnete a vypíchnete si oko.

Považoval jste se za dobrého syna?
Někdy. Ale mám svou matku velmi rád. Radila mi abych nepodváděl, nevěnoval pozornost vítězstvím a vytyčoval si nové cíle - prošel jsem s ní velmi těžkými momenty, neměli jsme žádné peníze v Peteru když jsme opustili Volgograd.

Je vaše manželka podobná vaší matce?
Ne. Ale Máša je velmi dobrá matka. Věnuje mému synu mnoho péče, nevzdaluje se od něho, i když to znamená v noci nespat. Také se věnuje chodu domácnosti, nepomáhám jí s tím.

Snížil se počet vašich fanynek po vaší svatbě?
Naopak, zvýšil! Ale moje žena je chytrá, nežárlí.

Jaký je ten nejneobvyklejší dárek od fanoušků, který jste dostal?
Apartmán od Putina. Na minulé olympiádě atleti nic nedostali. Fanoušci mi dávají hodinky, telefony a kamery.

Měl jste slávu už jako dítě. Měl jste předstartovní horečku?
Ano, byla tam! Když mi bylo 14 a já vyhrál světový šampionát seniorů! Najednou jsem byl pozván na všechny show, kde jsem měl vystupovat s nejznámějšími krasobruslaři světa! A potom jsem měl "předstartovní horečku". Ale moji učitelé, matka a kamarádi mě kontrolovali. Říkali, Žeňo, vrať se dolů na zem!

Utratil jste své první peníze za zmrzlinu?
Za video, kameru a televizi. A dárky pro svou matku.

Proč jste dělal reklamu na čaj?
Nabídli dobrou cenu.

Kdy vás znovu uvidíme na ledě?
23. prosince v Peteru, na prostranství Palace před Hermitage, budeme dělat show s hvězdami krasobruslení pod otevřeným nebem. Postavíme scenérii, tribuny pro diváky. Akrobaté budou skákat skrz několik aut. Chtěl bych pozvat Michelle Kwanovou, ještě nikdy nebyla v Rusku. A v nejbližší době, 1. září, bude channel 1 dělat nový projekt "Dancers with the star on ice - Tanečníci s hvězdou na ledě", kde krasobruslaři a hvězdy show businessu budou vystupovat v párech. Také tu je nabídka vzít hlavní roli ve filmu, ale ještě není známo v jakém. Nechtěl bych být v seriálu.

A jakého hrdinu byste chtěl hrát - kladného nebo záporného?
Chtěl bych oba, ale je nutné to nejdříve zkusit.


Kristián Pljuščenko vypadá jako jeho otec

Včera, prvorozený syn olympijského šampióna opustil porodnici. "Změna" (pozn. překl.: zřejmě časopis) o tom byl informován matkou dítěte, Marií. Potomek se narodil minulý čtvrtek.

Dítě se má výborně! - Maria ujistila korespondenta "Změny". To vedro snáší skvěle. Už nyní je patrné, že vypadá po svém otci. Olympijský šampión je na svého dědice hrdý.

Novorozeně váží 3450 gramů a měří 52 centimetrů, což již nyní dokazuje jeho schopnosti pro budoucnost v atletice a má velký apetit v jídle. Jevgenij Pljuščenko je neuvěřitelně šťastný. Nejenže strávil celý den v porodnici, byl tam i přes noc - co nejblíže své ženě a synovi. Pljuščenkovu rodinu navštívili příbuzní - rodiče Marie a matka Jevgenije.

Už jsem dokonce vyměňoval plenky - řekl Jevgenij - ale stále mám ještě hodně co studovat jak se starat o dítě. Ale je to příjemné starání. Pro mě je důležité, že Kristián dostane vše co bude nutné, a ještě mnohem více. Nyní opět odjíždím na turné; ale o syna se nebojím. Máme mnoho milujících příbuzných. Věřím, že se svou rodinou půjdu na závody.

Mladý otec přijal minulý týden gratulace od svého trenéra Alexeje Mišina. Řekl, že až Kristián vyroste, chtěl by ho seznámit s krasobruslením a Alexej Nikolajevič by byl pověřen jeho tréninky a výchovou.

Nyní každý přemýšlí, proč byl chlapec pojmenován jménem, pro Rusko netypickým - Kristián (Christian). Možná, že byl pojmenován po některém z předků z otcovy linie? Možná, Žeňa a Máša nadšeně sledovali Světový pohár a pojmenovali ho po portugalském Christianu Ronaldovi? Nebo Jevgenijův kamarád Alexander Kherzakov obdivuje italského Christiana Verdiho? Spíš se domníváme, že Jevgenijovi a Marii se to jméno pouze líbilo...

Jen si vzpomeňte, přesně před rokem, si světoznámý krasobruslař Jevgenij Pljuščenko vzal dvacetiletou studentku petrohradské univerzity, Marii Ermak. Nyní je mladé mamince jen 21 let. Pár mohl s dítětem počkat, ale Máša a Jevgenij se rozhodli neotálet. Těhotenství nedovolilo Máše zúčastnit se Olympiády v Turíně. Ale Pljuščenko nám dal najevo, komu věnoval svou zlatou medaili: celý svět viděl, jak uctivě po volném programu líbal svůj zásnubní prsten.


Gratulujeme vám k narození vašeho dítěte. Jak se má? Řekněte nám podrobnosti, prosím. Byl jste přítomen porodu? Jaké jsou vaše pocity?
O pocitech: tato radost, pýcha, láska, všechna ta síla, nejspokojenější pocity se spojily v jedno. Během porodu jsem byl za mírně přivřenými dveřmi, neviděl jsem, ale slyšel jsem všechno. A viděl jsem Marii a svého syna hned po porodu, toho nového človíčka v první minutě jeho lidství, svého vlastního syna. S manželkou jsme mu dali jméno Kristián, narodil se 52 centimetrů dlouhý s hmotností 3 kg, 450 gramů, s černými vlasy po matce a s tváří po mně. Porod probíhal, podle doktorů, normálně. Máša je v dobré kondici a s Kristiánem je vše v pořádku. Jsme šťastní a zaplaveni láskou k sobě navzájem a ke svému synovi.

Krásné a nezvyklé jméno - Kristián. Jak se správně píše? Hodí se to do rodu? Kdo jej vybral?
Vybrali jsme jej společně, má žena a já. Chtěli jsme neobvyklé jméno. O souvislosti s rodem, upřímně, nemyslím o tom. Nyní jsme se rozhodli psát to správně, Kristian nebo Christian.

Mnoho otců ze známých osobností si bere dlouhou dovolenou po narození dítěte aby mohli strávit více času s rodinou. Jaké jsou vaše plány?
Už jsem na tuto otázku odpověděl (v minulých rozhovorech uvedl, že se rok nebude zúčastňovat soutěží). Ale nejsem pro Kristiána hvězdou, jsem pouze jeho otec a to je velmi důležité. Blízkost otce je důležitá, oproti přítomnosti hvězdy, a já to vím.

Domníváte se, že narození vašeho potomka ovlivní obraz o vás: mladý hezký muž-šampión, sen tisíců fanynek, s medailemi všech barev; a nyní jiný obraz mladého otce s plenkami a dětským oblečením.
Snil jsem o svatbě s Mášou, potom jsme spolu snili o dítěti. Moji velmi milující a přátelští fanouškové mě mají rádi, především kvůli mé kreativitě v krasobruslení, a za to jim mnohokrát děkuji.


Žeňa byl celou noc přítomen v porodnici, ale porodu se nezúčastnil. A včera, navzdory bezesné noci, Pljuščenko dorazil na trénink do "Yubeliny": v neděli ráno krasobruslař odjede vystupovat do Krasnodaru. Zvolili jsme výhodu tohoto momentu a dorazili jsme na trénink abychom šťastnému otci a jeho matce Taťáně Vasilevně k této významné události poblahopřáli.

"Dali jsme synovi jméno Kristián", informoval nás šťastný otec. "Toto jméno je mi velmi příjemné - v Rusku není běžné. Ale pravdou je, že já nejsem běžný člověk. Dokonce jsme přemýšleli o jméně pro dívku. Ale to je pro příště."

Nejspíš, jako každý otec, budete potomka rozmazlovat?
Samozřejmě, že budu. Ale budu se snažit být přísný otec. Doufám, že Kristián se stane atletem. Ale v jakém sportu zatím nevím.

Jak se cítíte?
Nedávno jsem se vrátil z Ameriky, právě jsem se aklimatizoval. A Máša mi dala tak krásný dárek. Samozřejmě, že s příchodem syna se náš život změní. Moji rodiče se mě včera ptali: "Cítíš se jako otec? Zřejmě ještě ne". A já jsem jim řekl: "Nevidíte změnu, protože jsme to silně prožívali. Byl jsem připraven mnohem dříve na porod svého syna".

Pomáháte mladé mamince?
Dnes, jsem ho poprvé přebaloval, pomáhal umýt jeho oči. Je tak hezký a vypadá jako já.

Kristiánova babička, Taťána Vasilevna je také šťastná. Říká, že když se o narození svého vnoučka dozvěděla, rozbrečela se. Babička dítě nazývá "naším malým pokladem", a je si jistá, že bude výborným atletem. Ale, nejspíše bude úspěšný v hokeji nebo ve fotbale.

Jakým sportům se bude věnovat rozhodnou rodiče. Taťána Vasilevna říká: Nebudeme jim do toho zasahovat. Ale pokud Žeňa a Máša dovolí, s velkou péčí bych se o vnuka starala. Taková radost! Mimochodem, bylo mi jasné, že se Žeňa stane atletem když mu bylo 9 měsíců, on nechodil, ale běhal. Potom nechtěl slézt z kola, dokonce jsem přemýšlela o tom, že z něho bude cyklista. Potom jsem chtěla aby se Žeňa věnoval gymnastice a když dostal brusle, dala jsem ho na bruslení. Tehdy mu byly 4 roky a 2 měsíce.

Jaký otec podle vás Žeňa bude?
Pro každou matku, zůstává syn malým dítětem. Myslím, že Žeňa velmi dospěl, a to poměrně brzy. Byl připraven na roli otce.

Poblahopřát mladému otci dorazil také prezident petrohradské krasobruslařské federace Oleg Nilov. Přivezl i dárek.
- Předal jsem mladým rodičům krásnou krabici na medaile pro budoucího šampióna. A Žeňa má stále roky před sebou, ve 23 letech, kariéra teprve začíná. Myslím, že narození syna mu dodá sílu. A on stále půjde pro další vítězství.


Pljušenko: narození syna - více neočekávané než olympijské vítězství
22.06.06

Jevgenij Pljuščenko velice chtěl, ale nemohl přivést svou ženu a syna z porodnice kvůli turné. Maria a Kristián byli večer před Jevgenijovým příjezdem vyzvednuti z porodnice jejím otecem. George Viktorovič rozhodl nepřitahovat pozornost na odjezd Marie a vnuka z porodnice. To je také důvod, proč žádal personál aby otevřeli výjezdové dveře stomatologické kliniky pro jeho dceru a vnuka. Přijel se svým džípem ke vchodu, nechal nastoupit Mášu s Kristiánem v náručí a odjeli domů. Za nimi jelo vozidlo ochranky.

Mezitím se v Krasnodaru konalo Jevgenijovo vystoupení. Předvedl šest sestav, včetně jeho nejznámějšího čísla Sex Bomb. Nadšení fanoušci házeli na ledovou plochu plyšové hračky. Pljuščenko se vrátil na led aby dal přídavek, klopýtl o jednu z nich a zkroutil si tím pravou nohu. Krasobruslař, i v bolesti, dokončil číslo. Ale poté bylo nezbytné přiložit led.

- Stalo se to protože jsem pospíchal abych byl se svou ženou a synem!
- Víte, Máša velmi chtěla aby naše první dítě byl chlapec, vždy to zmiňovala. Proto jsem velmi rád, že se splnilo to co si přála.

Komu je Kristián podobný?
Mě, samozřejmě! Jakmile jsem ho spatřil, okamžitě jsem si toho všiml.

Jak vnímáte svou roli otce?
Super. Jsem šíleně šťastný. Je to příjemné jako vyhrát olympijské zlato. Dokonce lepší. Řekl bych, že to jsou dvě nesrovnatelné věci. Ještě jsem se do role otce zcela nevcítil, ale samozřejmě jsou tu nové závazky. Ale, pokud mám být upřímný, jsem velmi ustaraný. Ve skutečnosti v naší rodině přibyl nový malý muž a já jsem neměl dostatek času abych mu věnoval pozornost, kvůli turné, ale pravdou je, že volám domů denně a ne jen jednou za čas.


Jeden článek s fotkami: Plushy jde do porodnice.


Pokud není uvedeno jinak, níže uvedené články a rozhovory přeložila z různých zdrojů Růžena

LEDOVÝ  MUŽ

„Moskevský komsomolec“ 11.března 2006
Irina Stěpancevová

Sotva si potřásl rukou s prezidentem Putinem, hned přišel na interview s „MK“. Za oknem kavárny bylo zimní Rudé náměstí a na stole živý šeřík. Olympijské hry jsou už za námi, za které, kromě ostatního, dostal i auto. „Umíte si to představit? Tohle si určitě nemůže dovolit žádný jiný stát!“ Představila jsem si to. I když jen teoreticky.

Nebyl jste na to připraven? Nikdo vám nic před setkáním neprozradil?
Nám? Ne, konspirace byla na nejvyšší úrovni. A my všichni jsme byli v šoku. Zbožňuji auta, a tady dostal automobil každý, kdo vyhrál Olympijské hry.

Zdá se, že jste si konečně uvědomil, čeho jste dosáhl v Turíně?
Nic takového. Uvědomoval jsem si to mnohem dříve. Hned, jak jsem skončil volnou jízdu. Byl jsem přesvědčen, že medaile je moje. Protože jsem vystoupil dobře a věděl, že v tomto okamžiku nikdo lépe nepojede. Směřoval jsem k Turínu, jak to vypadá…Celý život, samozřejmě. Protože už jako dítě jsem nechtěl být jen mistrem světa, ale olympijským vítězem. Za to může Víťa Petrenko, viděl jsem ho v televizi a prohlásil jsem, že se stanu také tak dobrým olympijským vítězem. Ano…Uvědomit jsem si to stihl.

Čím jste se otrávil před Turínem? Proslýchalo se, že jste měl infúze.
Bylo to divné. Onemocněl jsem před mistrovstvím Evropy, otrávil před olympiádou. Samozřejmě, bylo to těžké. Ale určitě, všechno je k něčemu dobré.
Přinejmenším, protože jsem se cítil špatně na Evropě, nebyl jsem nervózní, na volnou jízdu vzpomínám: jen dojet, jen dojet…Jenom to mi znělo v hlavě. A před olympiádou, když jsem se otrávil, jsem jen pomyslel, no to už se neuzdravím! Ale jen díky našim lékařům jsem byl na olympijských hrách zdráv. Ale stejně to bylo těžké. Nebojovat, uklidnit se, ale adrenalin stoupal. V krátkém programu to ještě šlo, ale horší to bylo při volné jízdě.

A jak je možné snížit adrenalin? Vždyť to se nadá ovládat.
Je jen jedna možnost – snažit se
myslet na něco jiného, odpoutat se od sportu, programu.

Nebo od života…
Třeba…Vím, že někteří nespali. V noci jsem spal dobře a dokonce jsem spal i ve dne. Ale když jsem se probudil, už jsem uvažoval: aha, dnes je to a to, dlouho jsem k tomu mířil, musím se snažit, musím vyhrát. Musím se snažit za Rusko, za trenéra, za mámu… A všechny tyto myšlenky se do nekonečna honily hlavou. Když to začalo, díval jsem se na film. Šel jsem ven, procházel jsem se sám, procházel jsem se s trenérem. Zkoušeli jsme myslet a mluvit o úplně jiných tématech.

Jak vidět, moc se vám to nedařilo.
Ale snažili
jsme se. Ale to je složité. Je to úplná věda. A ještě zcela individuální.

 

„ŤUK-ŤUK“  VE  SPORTU  NEBÝVÁ

Na hokej jste se opravdu díval, nebo jste to řekl jen kvůli tisku?
Díval. Naši vyhráli nad
Švédy 5:0. Je to jiné u jiného sportu. Nemohu se dívat na krasobruslaře, přítele, člověk vše prožívá s ním. Víš, kde se soustředí před skokem, a děláš to společně s ním. A v hokeji…přirozeně to člověk prožívá taky, ale to jsou jiné emoce. Mimochodem, viděl jsem také Světu Žurovou, a Světa vyhrála. Zdá se, že jsem věděl, na co se dívat.

Na co jste si nezvykl za tu dobu své kariéry? Je to dlouhá kariéra…
Asi jsem si zvykl
na všechno. Zvykl jsem si na život, byl tak složitý, různorodý. I ve sportu  jdete nahoru, bývají pády. Minulou sezónu jsem měl vážný propad, dvě operace. Ale existuje rovnováha…Ve sportu nemůžete jít nepřetržitě stále nahoru. Ale to je normální, na to jsme si zvykli. Ostatní je složité, nemám rád, nenávidím, když se mi na tréninku něco nedaří. Zlobím se, křičím.

Vy to dokážete?
Ano, mohu
. Vždyť jsem Štír, to proto. Tím spíše, že jsem vůdčí typ, vždy se mi musí dařit. Ne, křičím jen na sebe, žádné pohlavky, žádná šikana. Ale doma se někdy obořím na rodiče, ženu, jsem toho schopen. Ale oni mě znají, vědí, jak mne uklidnit. Takže je vše v pohodě. Všechny psy jsem vypustil, a potom byli v normě.

Mimochodem, vy chováte psy? Nebo už ne?
Měl jsem pět psů,
ale teď mi zůstali dva. Dva jsme dali pryč, byli moc velcí, a můj americký buldok se začal bít s aljašským malamutem, nemohl jsem se dívat, jak se bijí ne na život, ale na smrt. Ještě jsem daroval svého yorkshire-teriéra.

Pročpak?
Začal také napadat naši holčičku.

Psi jsou vaše vášeň ?
Chtěl
jsem malamuta, protože je podobný na vlka, líbilo se mi to. Ale je nutné se jim věnovat, nebýt s nimi jen občas. Americký buldok je můj oblíbenec, speciálně jsem ho vybíral, četl o něm. Líbí se mi jeho charakter. To není bojový pes, to je ochránce. Ochraňuje děti, rodinu, vše, co ho naučíš. Stalo se, že při požáru americký buldok lízal plamen, aby zachránil děti.

Chcete na čas odejít z krasobruslení, abyste se potom vrátil, až se vám bude opravdu stýskat?
Přemýšlím o tom. Možná je opravdu nutné, aby se mi začalo stýskat po sportu, po svých nejlepších jízdách. Jezdit hůř nechci. Všichni moji soupeři budou bruslit mnohem lépe. A pokud mám vystoupit opět na ledu, musí to být na jiné úrovni, s novými nápady. A to je vše možné. Jenom chtít. Jinak to nemá smysl. A odpočinout si, samozřejmě, musím, vždyť tréninky jsou stále náročnější. Chci si někdy i pospat do oběda…Pro mne to není problém. Letěli jsme 16 hodin a já jsem celou dobu spal. Tak je organizmus už unavený. A já musím stále dokazovat, že jsem výborný, protože to lidé očekávají. Kdybych spadl, byli by zklamaní, nejsou na to připraveni, sám jsem je to naučil. To je pravda.

Nebojíte se, že další život bude nudný?
Jsem nadšenec, hraji hokej, tenis, fotbal. Adrenalin bude. Jistě, že to nebude jako na závodech. Rád soutěžím.

Naučil jste se chránit své soukromí?
Mám určitý okruh lidí. Sem nikoho nepouštím. Dělal jsem hodně chyb, teď to chápu. Mám hodně známých, líbí se mi to. Proč ne? Nemohu zakázat, aby se na mne dívali, přikázat, co mají říkat. Ale to je normální. To patří k popularitě.

Jaký největší pocit viny jste v poslední době zažil?
Byl jsem velmi rád, že mistrovství světa 2005 se konal v Moskvě. Ale nemohl jsem vystoupit kvůli poranění. Cítil jsem se vinen před Ruskem, vlastí, před federací, ale především před sebou. Ano, je to shoda náhod. Ale stejně jsem se necítil dobře. Nemohl jsem…Víte co ještě? Někteří lidé říkali, proč jsem nevystoupil, že jsem zapomněl na vlast…To mě moc mrzelo. A říkali to sportovci. Překvapilo mne to. Přestože jsem si už zvykl se nedivit. Mládí mne to naučilo.

 

BER  BRUSLE  A  JEĎ DOMŮ!

V mládí vám ubližovali?
Když jsem přijel k trenérovi Mišinovi, všechno bylo velmi neobvyklé. Protože jsem přijel z Volgogradu, kde jsme byli malá skupina a všichni se chovali s úctou jeden k druhému. A ke mně – jako k dítěti, které to dotáhne daleko. Vždyť jsem v 11 letech vyhrál, co se dalo. Když jsem přijel k Mišinovi, nikdo se o mne nestaral, a úcta vůbec žádná. Jen agrese ze strany chlapců, protože v Petrohradu to chodilo tak: on je z periferie, co se sem cpe? Jeď si domů! A to nebylo jen ve skupině, ale všude. Táhni pryč odtud. Tak to vypadalo, žádná péče. Tehdy jsem pochopil, že tady je každý sám za sebe. Tady přátelství hledat nemůžeš. Trenér se mi, samozřejmě věnoval, ale když jsem sundal brusle, už byl sám za sebe.

Trápilo vás to? Nebo jste samostatný?
Mohu být sám, bez problémů. Když jsem sám, píšu, například, básně. Jistě, není to Puškin ani Lermontov, ale jsou moje. Je to zajímavé, pro mne něco nového. Ale mám rád také společnost. Ještě mám rád sny.

Říká se, že to znamená živou povahu.
Ano? Musím to zjistit.

A to, že jste byl „všeobecný ženich“, jak se slušelo na hvězdu krasobruslení, nezatěžovalo to vaši psychiku?
Nikdy
jsem nebyl všeobecný ženich. Prostě jsem dělal svoji práci, snažil jsem se potěšit. To je pravda.

Jak je pro vás důležitý bohémský život?
Zbožňuji lázeň, bazén. Když je to možné, pařím se hlavně v ruské báni. A vůbec nepotřebuji alkohol. Potřebuji ten proces – metličky a med. Mohu být sám nebo s přáteli. Bohémství – no letadlo si zatím dovolit nemohu.

No, opatrně jsme se přiblížili k obchodnímu tajemství.
Ještě zbožňuji auta, různá, exkluzivní. Noční život nemám rád. Raději mám kolem sebe klidnou společnost, přírodu, příbuzné, psy. Protože i
tak je člověk stále ve společnosti – závody, exhibice… Proto jsem rád za městem, kde je ticho, u krbu. Co ještě? V jídle nejsem vybíravý. Sním všechno, hlavně aby to bylo čerstvé. Rád chodím v jeansech. Někdy dávám přednost klasice.

A co je to za parfém? (Dávám přičichnout ke kartičce s vůní, kterou mi dali po cestě do kavárny Bosko)
Ženský
, víc nepoznám, nejsem odborník. Můžete to brát jako nedostatek.

Vyjmenujte všechny své nedostatky. Prověříme vaši sebekritiku.
Za prvé –
charakter.

Snad ne intrikán?
Jsem tvrdohlavý, co si umanu, to udělám. Někdy to přeženu.

Co si můžete nejvíce dovolit? Křičet? To nic není.
Ale je to potom nepříjemné.

Můžete se přitulit k mamince a říct: „Maminko, já tě mám tak rád!“ Jako malý chlapec?
Jistě. Myslím
, že to dělají všichni synové. Maminka mi dala všechno – i život, i druhý – sportovní život. Ona je opravdu hrdinka, rozhodně si zaslouží řád. Bylo mi 12, když odjela od otce, zůstal sám ve Volgogradu, pracoval tam, aby nás uživil. To je obětavost. Samozřejmě, já jsem si to uvědomil později. Dosud se prostě divím. Maminka je náročná, učila se mnou skoky, společně se mnou se učila krasobruslení. Někdy věděla víc, než trenér. Protože jsem její syn. Klidně by mohla být trenérem. Ona neví všechno o krasobruslení, ale kdyby byl před ní takový úkol, naučila by se všechno! Spolu jsme prožili tento sportovní život. A zlatá medaile není jen moje, je naše.

24 hodin kromě dvou tréninků, to je hodně nebo málo?
Osobní volno je jen večer, asi hodinu a půl. Protože po prvním tréninku jdu spát, musím si odpočinout před druhým. A po druhém tréninku je příjemné se projít, oddechnout od sportu. Chtěl bych se něco naučit, ještě jeden jazyk, kromě angličtiny. Líbí se mi španělština, italština, možná bych zkusil japonštinu. Jistě, ve mnohém jsem laik. Ale jsem přesvědčen, že jsem neprožil 23 let zbytečně.

 

JSEM  VYCHÁZEJÍCÍ  HVĚZDA

Také vám sláva stoupla do hlavy?
Jistě. Když jsem
v patnácti byl třetí na mistrovství světa. A mohl jsem ho vyhrát. Tam se dělo něco nepochopitelného – tisk se vrhl ke mně: „Ty máš patnáct! A co tu předvádíš!“ Tehdy jsem roztáhl křídla: „Tak, jsem vycházející hvězda!“ Každý člověk, který něčeho dosáhne, je hrdý především na sebe. Maminka mne ale vrátila na zem. Život mne přinutil dospět dříve, proto jsem byl v patnácti starší a chytřejší než mí vrstevníci.

Měla jsem na mysli dnešní den. Nepocítil jste to?
Ne. Z
atím ne.

A nikdo vám nic neřekl?
Ne, neřekl. Je zajímavé, že zatím je ticho.

A proč jste, Žeňo, urazil ruské novináře v Turínu?  Do zóny jste nevyšel, po oficiální tiskové konferenci a dopingové kontrole jste okamžitě odjel. Ale vás mnozí dlouho čekali…
Urazil? Ale běžte! Pokud ano, tak to bylo po krátkém programu. Ale jen nesprávný člověk si mohl myslet: vyhrál, je čas na rozhovor… Pokud jsem někoho urazil, tak nechtě. I když, já se taky mohu urazit. Napsali, že mne hokejisté vynášeli opilého z baru hned po volné jízdě. Potom napsali, že v programu Pljuščenka není myšlenka. Že jsem tesař, který zatlouká hřebíky, a všichni ostatní krasobruslaři jsou umělci, kteří tvoří, malují obrazy.

Snad vám to nevadí po takové skvělé kariéře?
Ne. Jenom
mrzí. Nemusím vůbec nic číst. A nemusím ani nic říkat, mohu všechny poslat někam… Ale chce to trochu lidskosti. Po olympiádě mne to přímo rozzuřilo. Protože to nebyla pravda. Jsem už dlouho ve sportu. A brzy jsem začal díky Pánu Bohu.

Vše se na nebesích nerozhoduje.
Určitě
všechno. Ano, pracoval jsem, ale…Určitě, je to prostě moje krasobruslení. Víte, co mne překvapilo v Turíně? Rusové byli všude. Správně řekl můj trenér – Rusko se zvedá z kolenou.

Jak jste oslavil své olympijské vítězství? Nákupy?
Ne, to
nemám rád. No, nevím, ale kromě medaile jsem už nepotřeboval nic. K tomuto cíli jsem šel už dlouho. A tento moment jsem přijal adekvátně.

Věděl jste, že se to stane?
Ano,
taková byla cesta. Nebylo to tak, že bych přišel a vyhrál. Ale já jsem šel, šel, šel a nakonec vyhrál. V tomto okamžiku jsem se uklidnil.


Maxim Kadajev, max@kprosov.ru      
21.března 2006

Hvězdný vpád krasobruslařů do Rostova byl trochu nevydařený. Letadlo s Pljuščenkem, Marininým, Kostomarovem, Sluckou, Toťmjaninovou a Navkovou se opozdilo, proto čas na odpočinek olympijští mistři měli velmi málo. Z letiště sportovci jeli do hotelu, kde si nechali zavazadla, a hned jeli do Paláce sportu. Po cestě sice ztratili Taťjánu Navkovou. Krásná krasobruslařka (její dokonalé tělo se ne jednou objevilo na obálkách časopisů) jela do TC „Horizont“ natáčet reklamu kosmetické firmy. Ostatní sportovci se vydatně naobědvali (na stolech v bufetu byl předkrm, zeleninový salát, chlebíčky s lososem, ovoce a ovocné šťávy). Do začátku show zbývalo jen půl hodiny, takže na setkání s novináři šel Jevgenij Pljuščenko přes kluziště. Před televizními kamerami se objevil v kostýmu a na bruslích.

Moje děti nebudou krasobruslaři

Jakou radu byste dal začínajícím krasobruslařům?
V žádném případě nepřestat bruslit, i když se vám nedaří. Sám jsem dvakrát nechával krasobruslení. Život je příliš složitý, a je nutné bojovat s potížemi.

A co budou dělat vaše děti, už jste o tom přemýšlel?
Nechtěl bych, aby byly krasobruslaři. Jestli se narodí syn, bude pro něj lepší fotbal, hokej, tenis. Golf, který teď začíná být populární. A dcera… zatím nevím.

Potom odpověděl na několik dotazů „Komsomolky“:

Jevgeniji, když v různých městech jedete mistrovskou jízdu, myslíte na olympiádu nebo jedete automaticky?
Trenér mne naučil: vyhrál jsi titul, hned na něj zapomeň a jdi dál. Velmi rád vystupuji před našimi diváky, fandí velmi srdečně.

Často, když člověk dosáhne velkého cíle, změní se jeho názor na svět, život, vztah k práci…
Olympiáda mě nezměnila. Prostě jsem se uvolnil. Brzy jsem vyrostl, začal vydělávat peníze. A v mém životě byl jenom sport. Ale pak se objevila rodina a olympijské „zlato“. Uklidnil jsem se a začal jsem se radovat ze života. Naprostá harmonie!

Váš rodák Sergej Šnurov opěvuje ve svém díle fotbalový „Zenit“, útočníka národního mužstva Andrea Aršavina, tenistku Marii Šarapovou. Co byste říkal na tom, kdyby „Leningrad“ věnoval píseň vám?
Byl bych rád.
 

Slucká si pořezala prst

V neděli Pljuščenko a K. museli vystoupit na ledu dvakrát: v 16 a 20 hodin. Uvidět olympijské vítěze chtělo tolik lidí, že museli přidat sedadla. Osm řad se objevilo na ledu dvě hodiny před začátkem show a lístky tam prodávali za 2000 rublů! Několikrát na tribunách vznikla tlačenice, ale když se na ledu objevily hvězdy, špatná nálada zmizela: „Žeňo, Žeňo!“ – skandoval sál. A on se objevil. Sice na začátku svého nového tance „Rusko“ málem spadl, ale diváci mu to odpustili – konečně to nejsou olympijské hry! Po programu, který trval hodinu a půl, krasobruslaři zmizeli v šatnách. Osprchovali se a šli do bufetu se občerstvit. Navková se dokonce odlíčila a posilovala s obloženými chlebíčky. Slucká rozdávala autogramy se zavázaným prstem. Ukázalo se, že při vystoupení se řízla bruslí. Avšak na otázky „KP“ odpověděla:

Už jste navštívila desítky měst v Rusku. Kde čerpáte sílu a nadšení k vystoupení?
publiku. Lidé nás přijímají dobře, takže se bruslí nádherně.

Řeknete nám nějakou veselou příhodu?
Včera v Kazani mi položili zvědavou otázku: „Jak dlouho budete nosit tuhle halenku?“ (Ukazuje na olympijskou). Nevěděla jsem, co odpovědět…

Nezlobí se na vás příbuzní? Vždyť po Turínu jste doma moc nebyla.
Zachraňuje mne jen to, že někdy se mnou jezdí manžel.

Po náročném vystoupení se krasobruslaři rozhodli uvolnit a zajít do nočního klubu Chesterfield. Irina Slucká se zúčastnila konkurzu karaoke a zazpívala „Nic lepšího není na světě“.  Aby zazpívala „Bílé koráby“, to odmítla:

Neznám slova! – zasmála se Ira.

Taťjána Navková  relaxovala s tequilou a vodní dýmkou. Pljuščenko se už před lidmi neobjevil, zůstal v VIP sálu. Sportovci opustili klub nad ránem.


Pljuščenko bude mít vlastní show
Známý krasobruslař sdělil ministru obrany, že zatím nehodlá pověsit brusle na hřebík.

„Komsomolská pravda“ 10.března 2006
Jaroslav Korobatov

Po úspěchu v Turíně, odkud naši olympionici přivezli 8 zlatých, 6 stříbrných a 8 bronzových medailí, nastal čas, aby si doma užívali slávy. V pondělí je v Kremlu přijal prezident Putin, v úterý ministr obrany Sergej Ivanov.
Středem pozornosti byl nadporučík Jevgenij Pljuščenko, o kterém se proslýchalo, že chce odejít ze sportu.

Žeňo, snad jsme vás v Turíně neviděli na ledu naposledy? – zeptali jsme se olympijského vítěze.
Zatím jsem se nerozhodl, jestli zůstanu u amatérů nebo přejdu k profesionálům. Zatím jsem si udělal pauzu. Nechci se rozhodnout ukvapeně. Byl to pro mne těžký rok: kvůli úrazům jsem se musel vzdát mistrovství světa v Moskvě, potom dvě operace, následoval nesnadný návrat, kolosální příprava v olympijské sezóně…

Po vítězství jste řekl, že jste šťastný člověk. Teď jste spíš podobný vymačkanému citrónu…
Neřekl bych, že se cítím zničený. Když jsem vystoupil na stupně vítězů, zdálo se mi, že ze mne spadla tíha. Všechny ty roky námahy na trénincích, boj za existenci, úrazy, neúspěchy, to všechno nebylo zbytečné. Najednou jsem si uvědomil, že jsem hrozně unavený za všechny ty roky.

A kdy rodina Pljuščenka pojede k moři do nějaké teplé země?
Zatím ještě ne. Do 21.března budu vystupovat v ledovém show po Rusku. Potom letím do Ameriky, tam budu na turné 4 měsíce. Teprve potom můžeme s ženou Mášou jet na dovolenou. Asi tam se definitivně rozhodnu.

Říkal jste, že byste se chtěl věnovat podnikání…
Ano, chtěl bych mít svůj podnik. Mám představu vytvořit vlastní ledovou skupinu „Show Pljuščenko“. S přáteli bychom mohli připravit prvotřídní program, který by byl úspěšný v Rusku i v zahraničí…

O budoucnosti ledového zázračného dítěte jsme hovořili také s trenérem krasobruslaře Alexejem Mišinem.

Alexeji Nikolajeviči, Žeňa nám teď říkal o svém nápadu vytvořit ledové show. Jestli odejde k profesionálům, má možnost se vrátit?    
Za předpokladu, že se nebude účastnit na mistrovství světa jako profesionál a ještě v úzkém kruhu specializovaných turné, může si Žeňa zachovat svůj status amatéra a vystoupit na Olympijských hrách ve Vancouveru 2010. Například, italský a litevský taneční pár se mohly vrátit k amatérům těsně před Olympiádou v Turíně.

Podle vašeho názoru, to je nejpřijatelnější pro Žeňu?
Rozhodnout se musí Žeňa. Ještě nenašel odpověď na tuto otázku.

V Turíně nazvali jeho bruslení geniálním. Souhlasíte?
„Geniální“, „veliký“ – to jsou jen pěkná slova. Musel bruslit tak, aby si zajistil „zlato“ s velkým náskokem pro každý případ. Žeňa to splnil.

Na mistrovství Evropy v Lyonu se Pljuščenko po volné jízdě vyčerpaný svalil na led. V Turíně získal „zlato“ snadněji?
Nebyla to otázka fyzických sil, ale emocí. V Lyonu Pljuščenko vystupoval poslední. Tady zahajoval, a hlavní konkurenti jeli po něm.

Ale po jeho bezchybné jízdě jste věděli, že předběhnout Žeňu není možné…
Uvědomoval jsem si to. Ale jedna věc je chápat to rozumem a druhá – uvěřit v to, že ty jsi olympijský vítěz, že jsi udělal největší věc svého života.

Každý velký mistr zanechává své stopy v historii. Například, skok rittberger je nazván podle svého prvního autora. Co zůstane po Pljuščenkovi?
Žeňa má takový prvek, jmenuje se „bublik Pljuščenko“ – to je velmi obtížná rotace. Kromě toho, jako první uskutečnil bilman. Kombinace 4-3-3 to je také naše know – how, ještě ji nazývají „kombinace Pljuščenko“. A to nemluvím o novém přístupu k sestavení programu, kompozice, rozložení prvků. Vzory, které vytvořil Žeňa, využívají přední krasobruslaři světa.

Do jaké míry využil svůj potenciál?
Není pravda, že vyčerpal celý svůj talent na cestě k olympijskému vrcholu. Má ještě rezervy, jak emoční, tak technické. Jsem přesvědčen, jeho jméno dostane ještě ne jeden prvek.


Rozhovor s turínským šampiónem (Španělský zdroj; zdroj textu v AJ vč. fotek)
Olalla Cernuda, březen 2006

Překlad: Alis

(Interview proběhlo v Madridu, Španělsko)

Jen týden potom co obdržel olympijské zlato, krasobruslař Jevgenij Pljuščeno (1982, Khabarovsk), učinil zastávku ve Španělsku s turné "Champions on Ice", které ho přivedlo na půl cesty před odletem na MS v Calgary.

Ve 23 letech získal Rus tolik cen, že by vám to ukončilo škytavku: Olympijský šampión v roce 2006, trojnásobný mistr světa, pětinásobní mistr Evropy. Kvality, které pro mnohé znamenají, že je nejlepším krasobruslařem historie. Byl prvním mužem, který v závodech použil kombinaci čtverného-trojitého-trojitého skoku a stále ji používá. Sní o dni, kdy bude schopen udělat pět čtverných skoků, ačkoliv po hrách v Turíně připouští, že je velmi unavený. Stále neváhá v dokazování svého lepšího "Já".

Získal jste jediné zlato, které vám scházelo ve vaší velké sbírce. Co nyní?
No, nyní bych si chtěl odpočinout. Když jsem končil volnou jízdu v Turíně, první myšlenka, která mě napadlo bylo: "Je po všem, je to tvoje." Vím, že jsem odvedl dobrou jízdu a nikdo mi nepřišel medaili vzít, tu kterou jsem nejvíce chtěl. Nyní bych si chtěl ten čas užít.

Je nyní někdo, kdo by vás mohl v závodech porazit?
Ne, myslím, že ne. Pokud pojedu čistou jízdu, není nikdo s tak těžkými skoky jako mám já a můj program je z těch co jsou nejlepší. Nyní jsem lepší než ostatní, jsem si jistý. Ale je řada mladých krasobruslařů, kteří se stávají silnějšími. Je několik Rusů v juniorech, kteří budou za pár let velmi dobří a také nemůžete zapomenout na Američany, Kanaďany a Japonce. Nová generace se blíží poměrně silně, ale myslím si, že ještě pár let mám.

Budou schopní skákat čtverného axela nebo možná dokonce pětinásobné skoky?
Nemyslím si, že je dnes někdo schopen skočit čtverného axela. Je to nejtěžší skok a udělat čtyři a půl otočky je právě teď nemyslitelné. To samé platí o pětinásobných skocích.

Takže, co by mohlo být zlepšeno nebo přidáno nyní do krasobruslení?
V trénincích dělám pět čtverných skoků a je více krasobruslařů, kteří je dělají, ale právě teď v závodech nikdo nedělá více než jeden nebo dva, protože je to velký risk. Sním o všech čtverných skocích v jednom programu. To by bylo fantastické.

Sníte o Vancouveru 2010?
Je mi 23, jsem mladý. Myslím, že stále mohu závodit několik let a nevylučuji, že budu na příštích hrách, pokud to zranění dovolí. Ale tato sezóna, opravdu nevím, zda budu dostatečně odpočatý za tři týdny abych mohl jet na MS. Přemýšlím o tom, zda zůstat jako amatér, nebo to zkusit na několik let v exhibicích.

Skoro každé léto trénujete v Jace. Co má španělské město oproti ledovým rájům jako USA, Francie nebo Švýcarsko?
V létě do Jacy jezdíme již 11 let a to především proto, že nám poskytli příležitost zde trénovat. A je to kuriózní, protože Španělsko není zemí s krasobruslařskou tradicí. Prvně jsem do Španělska zavítal jako dítě, v posledních letech je pravda, že jsme si vytvořili očekávání, ale mám rád jak se k nám chovají, španělské jídlo a ubytování ve kterém žijeme. Stále se budeme vracet.

Jaký je recept vašeho úspěchu?
Hodně, hodně práce. Bruslím od svých čtyřech let. Právě nyní, mám denně dvě tréninkové lekce, jednu ráno a druhou odpoledne, každý den v roce, během sezóny a mimo sezónu. A když není žádný závod, jezdím na exhibice po světě.

Není pro krasobruslaře vašeho formátu ke škodě dělat tolik vystoupení v show? Můžete skončit zraněný.
No, za rok udělám okolo 80 show s "Champions on Ice" a myslím, že v tom potřebuji pokračovat, protože v těch show hodně vydělávám. Můj umělecký projev se hodně zlepšil, což se hodně cení na závodech a já se učím být v kontaktu s diváky. Po show vím, které pohyby byly lépe přijaty a které musím zdokonalit.

 



Jevgenij Pljuščenko " Opravdu bych si rád zahrál Vikinga" (Ruský zdroj; zdroj textu v AJ vč. fotky); 6.3.06
Překlad: Alis

Titul olympijského šampióna - to byl jediný, který chyběl v Pljuščenkově sbírce. Tentokrát, na ZOH v Turíně, nedal soupeřům šanci. Po volném jízdě "Kmotr", všichni fanoušci z haly Palavela srdečně přijali ruského krasobruslaře.

O vítězství, plánech do budoucna a o sobě, hovoří sám krasobruslař.

(Otázky od fanoušků)

18:05 Jevgeni, před časem jste hovořil o svém přání opustit amatéry. V té samé době váš trenér zdůraznil, že se nebudete účastnit žádných akcí, které by mohly ohrozit váš status amatéra. Jaké jsou vaše plány do budoucna, sport nebo profesionální vystoupení?
Nyní je velmi těžké říci, zda zůstanu nebo odejdu. Chtěl bych si odpočinout, dát si pauzu, protože jsem měl ve sezóně zranění, dvě operace a po psychické stránce bylo těžké soutěžit na olympiádě. Proto bych nyní nechtěl dát jednoznačnou odpověď, stále o tom potřebuji přemýšlet. Mnozí si myslí, že hlavním důvodem k odchodu k profesionálům jsou velké peníze za vystoupení v show. Ale to není pravda. Jsem zajištěný, a to, co především chci, je dobře vystupovat, jet a skákat lépe než na olympiádě. Právě nyní jsem velmi unavený ze závodů, z tvrdých tréninků. Ale, možná za měsíc nebo tak, se bez toho budu nudit.

18:12 Rashid. Srdečně vám blahopřeji k vítězství. Jaký byl váš dojem z našeho hokejového týmu?
Samozřejmě, že jsem sledoval naše utkání a byl jsem velmi zklamaný, když naši skončili bez olympijských medailí. Před a po zápase jsem hovořil s několika hráči a z toho co říkali jsem usoudil, že dělali vše co mohli. Hodně z těch kluků se vrátilo se zraněními když hráli za vlast.

18:14 Maxim. Dnes se naši olympionici, včetně vás, setkali s prezidentem V.V.Putinem. O čem jste hovořili?
Ano, setkali jsme se s Vladimírem Vladimirovičem. Bylo to velmi zajímavé a radostné setkání, hodně se vtipkovalo. Prezident předal vítězům ze ZOH velmi drahé dary: japonská auta, a řekl mi osobně, že jsem bruslil v jiné třídě a proto mi slíbil apartmá v Petrhoradě. Ve skutečnosti tam nemám byt, jen byt mých rodičů a druhý své ženy.

18:17 Alexander Nikolajevič. Kdo je podle vás největší soupeř, se kterým jste se ve své kariéře setkal?
Jistě Lesha Yagudin. Když jsme soupeřili, bylo to jedinečné. Naše soupeřivost měla velký vliv na vývoj krasobruslení. Myslel na řadu nových elementů, kombinací, skoků a já se je nevyhnutelně snažil dělat lépe.

18:19 Alexander. Kdy naposledy jste se dostal do bitky?
Bylo to ve škole. Mysleli si o mě, že jsem slabý, protože dělám krasobruslení. Z nějakého důvodu se moji spolužáci domnívali, že se jednalo o ženský sport. Docela často jsem krasobruslení bránil pěstmi.

18:20 Lora. Jevgeni, přemýšlel jste o vytvoření show jako jsou ty americké, nebo jako Elvise Stojkova "Ice Symphony"?
Je to můj sen. Nyní jednám s lidmi, kteří jak doufám, mi pomohou jej uskutečnit. Více vám nemohu říci aby to nepřineslo smůlu.

18:24 Inessa. Jevgeni, chtěl byste si zahrát ve filmu?
Měl jsem dvě nabídky na historické, válečné filmy, ale protože mám nabitý program, byl jsem donucen je odříci. Určitě bych si chtěl ve filmu zahrát. Pokud budu mít čas, nejspíše budu souhlasit se zajímavou rolí. Velice bych si chtěl zahrát Vikinga. A potom je ještě jeden nápad, který bych chtěl v budoucnu uskutečnit, umělecká filmová autobiografie, kde bych hrál sám sebe.

18:26 Cyril Khromov. O čem sníte?
Nyní, mým největším snem je, konečně, dostat se domů a být se svou matkou a ženou. Po olympiádě jsem nepřestal trénovat a účinkuji v exhibičních show.

18:30 Nastja, Volgograd. Velice dlouho jste spolupracoval s Alexeiem Mišinem. Jak těžké bylo udržet si tuto spolupráci po tak dlouhou dobu?
Velmi těžké. Jsou momenty kdy by bylo nejlepší všeho nechat. Stane se to, když nemohu najít stejnou řeč s trenérem. Atlet potom musí trpět se skřípějícími zuby a trenér musí najít vhodná slova. Alexei Mišin je velmi dobrý psycholog. On přesně ví kdy mluvit, z jaké strany má jít. A pokud bych odešel k profesionálům, chtěl bych s ním každopádně spolupracovat.

18:34 Oleg, Ryazan. Máte přátele mezi krasobruslaři?
Jen velmi malou skupinu. Jsme přátelé s Romanem Kostomarovem, který vystupuje v tancích s Tatianou Navkovou. Ale přátelství s krasobruslaři, kteří závodí v mužské kategorii jsem nerozvíjel, protože všichni mě chtějí porazit a nemohou na ledě nechat emoce, přenášejí si je i mimo kluziště. Domnívám se, že soupeření by mělo působit jen na ledě, tam můžete zničit protivníka, ale hned po skončení vašeho vystoupení by mělo vyprchat a měl byste brát své soupeře jako kolegy. Velmi rád bych s nimi byl kamarád, ale stále toho nejsme schopní.

18:37 Angelina. Měl jste někdy startovní horečku?
Zajisté, když mi bylo šestnáct-sedmnáct. Všichni kolem mě mi říkali, že jsem opravdu talentovaný a já jsem se stával arogantním. Ale jsem rád, že moji příbuzní mě snesli z oblak na zemi a vysvětlili mi, že pokud nepřestanu být takový, nebudu moci být lepší.

18:40 Irina, Moskva. Kdy vás opět uvidíme na ledě?
V Moskvě budu bruslit dnes v exhibičním čísle spolu s ostatními krasobruslaři (olympioniky).

Bohužel, už musím jít, mám velmi nabitý program. Děkuji vám všem za zajímavé otázky. Budu se snažit vám příště věnovat více času. A samozřejmě, chtěl bych poblahopřát ženám k jejich dnešnímu svátku! Jste to nejlepší a nejkrásnější!
 


 

Valentin Pisejev: „Konkurence v Turíně bude opravdu velká“
Krasobruslení Moskva
Zdroj: oficiální stránky EP v RJ

Už jen tři a půl měsíce zbývá do začátku XX. Zimních olympijských her v Turíně. Od ruských sportovců jsou očekávány vynikající výkony. A především v krasobruslení, ve kterém jsou Rusové ukazately módy. Na Olympijských hrách v Salt Lake City v roce 2002 naši krasobruslaři získali dvě zlaté medaile – Alexej Jagudin za muže, sportovní dvojice Jelena Berežná a Anton Sicharulidze. Stříbrnými se stali Irina Slucká, Jevgenij Pljuščenko a také taneční pár Irina Lobačeva a Ilja Averbuch. O přípravě ruských krasobruslařů dopisovatele IA“Stadion“ informoval prezident Ruské federace krasobruslení Valentin Pisejev.

Valentine Nikolajeviči, kolik lidí tvoří olympijské družstvo krasobruslařů Ruska?

V Turíně vystoupí za ženy tři krasobruslařky a za muže dva krasobruslaři, tři taneční páry a tři sportovní páry. Ruské družstvo je nejpočetnější, tvoří jej 17 sportovců. Národní družstvo USA vysílá 16 krasobruslařů. Maximální počet je 18 sportovců. Počet míst ve družstvu byl stanoven podle výsledků Mistrovství světa 2005, které se konalo v Moskvě.

Jaké úkoly jsou stanoveny družstvu v nadcházejících olympijských hrách?

Naše družstvo je schopno usilovat o nejvyšší místa ve všech čtyřech druzích programu. Zlaté medaile musíme získat aspoň dvě. Spoléháme především na Irinu Sluckou, Taťánu Navkovou a Romana Kostomarova, Taťánu Toťmjaninovou a Maxima Marinina. Jak ukázaly kontrolní jízdy 20.- 21.září v Novogorsku, krasobruslaři jsou v dobré formě v současné době a jsou potenciální možnosti ke zdokonalování.

Jaký je nyní stav Jevgenije Pljuščenka, který kvůli úrazu předčasně ukončil minulou sezónu a nemohl vystoupit na mistrovství světa?

Jevgenij Pljuščenko neřekl svoje poslední slovo. Měl řadu problémů se zdravím a se svatbou. Přesto, jak ukázaly soutěže „Poháru Ruska“, které proběhly v Moskvě 26.-27.října, na které Jevgenij poprvé vystoupil s úplným programem, jeho stav zcela odpovídá době přípravy. Je schopen bojovat za nejvyšší ocenění na olympiádě.

Na kterých turnajích plánují vystoupit krasobruslaři národního družstva do začátku olympiády?

Kandidáti do národního družstva se zúčastní etap „Grand Prix“. Slucká a Navková s Kostomarovem vystoupí v Číně a Sankt-Petrohradu. Toťmjaninová a Marinin ve Francii a Sankt-Petrohradu. Pljuščenko v Sankt-Petrohradu. Finále ISU „Grand Prix“ se koná 16.-18. prosince v Tokiu (Japonsko). Vyřazovací turnaj na mistrovství Evropy je mistrovství Ruska, který proběhne v Kazani od 26. do 29. prosince. A již 16.-22.ledna v Lyonu (Francie) na mistrovství Evropy bude definitivně určeno složení družstva na olympiádu.

Kdo jsou hlavními konkurenty ruských krasobruslařů na hrách?

Očekáváme v Turíně velkou konkurenci. Ve sportovních dvojicích to jsou čínské páry. U mužů mistr světa Švýcar Stephane Lambiel, Francouz Brian Joubert, Kanaďan Jeffrey Buttle, Američané Johnny Weir, Timothy Goebel a Evan Lysacek. Jak ukázala poslední etapa „Grand Prix“ do boje se může přidat Japonec Dasuki Takachashi. Z žen to jsou Američanky Sasha Cohen, Michelle Kwan, Japonky Shizuka Arakawa, Miki Ando a Italka Carolina Kostner. Pokud jde o taneční páry, naši sportovci musí vydržet konkurenci z USA, Ukrajiny, Francie, Itálie, Bulharska a Litvy.

V první etapě „Grand Prix“ Skate America přesvědčivé vítězství získala Jelena Sokolova. Její úspěch byl překvapením, nebo to bylo tím, že v Atlantic City nevystupovali přední krasobruslaři?

Co se týká Leny Sokolovové, nejhlavnější je, že výborně jezdila. Doufám, že jí to dodá sebevědomí i při dalších startech. Je příjemné, že předběhla Miki Ando z Japonska. Ale je zapotřebí mít na zřetelu, že nevystupovala Kwanová a Kohenová. Na hlavních startech to bude mít složitější, proto dosažené úspěchy ji nesmí omámit. Je nutné mít na mysli, že konkurence s účastí předních krasobruslařů bude mnohem obtížnější, a budoucnost záleží už jen na Leně.

Valentine Nikolajeviči, podrobně jste řekl, jaké cíle jsou před předními krasobruslaři národního mužstva. A co je možné čekat od ostatních členů družstva?

Pro nás je hlavní vystoupení předních krasobruslařů. Úkolem ostatních je vystoupit co možná nejlépe, bez ohledu na umístění.

Jaké problémy mohou vzniknout u našeho družstva v Turíně?

Na těchto olympijských hrách se bude poprvé hodnotit podle nového systému, který skrývá hodně neočekávaného – počítačový výběr rozhodčích, známky, které se nezapočítávají. Z 12  rozhodčích se uznává jen 7. Taky zde nejsou vyloučeny sporné možnosti výběru „potřebných“ rozhodčích a technických odborníků k určení vítězů. Z vítězství ruských krasobruslařů rozhodně nemají všichni radost a vztah k našim sportovcům ze strany ISU, národních federací, které budou zastoupeny rozhodčími svých zemí, není vždy v náš prospěch. Tři zlaté medaile v Moskvě na mistrovství světa u mnohých konkurentů budí závist a podráždění.

Národní družstvo pojede do Turína z Moskvy?

Ano, v Moskvě proběhne závěrečné soustředění. Sportovci se vypraví do Turína z Moskvy postupně, v závislosti na začátek startů jednotlivých druhů. Přibližně 3-5 dní před začátkem každého startu.

Co je nutné, aby se dosáhlo vytčených cílů na olympijských hrách?

Hlavně, aby se sportovci vyvarovali úrazů a nemocí. Kromě toho, aby byli o něco výš, než soupeři a nedopouštěli se ani nejmenších chyb, za které naše sportovce trestají přísněji, než jejich konkurenty. Také je důležitá předolympijská reklama a úloha SMI při podpoře ruských krasobruslařů. Všichni si pamatují, jak v Salt Lake City druhou zlatou medaili pro kanadský pár Jamie Saleová a David Pelletier  „vybojoval“ americký tisk a televize.
Ale u nás, bohužel, to bývá tak, že ruský tisk vyzdvihuje konkurenty a hledá nedostatky u vlastních.


 

TRENÉR  NIKOLAJ  MOROZOV: „PLJUŠČENKO  MI ZAPLATIL MÍŇ NEŽ  JOUBERT“ 
Zdroj: oficiální stránky EP v RJ

Pro přední krasobruslaře světa  boj o olympijské medaile Turína už začal. Téměř poslední z favoritů her 2006 začal přípravu na sezónu Jevgenij Pljuščenko. Prodělal operaci a měl vlastní svatbu, trojnásobný mistr světa pozval na sestavení olympijských programů Nikolaje Morozova. Právě tento choreograf před 4 roky pomohl sestavit Alexeji Jaguninovi, svého času hlavnímu konkurentovi Pljuščenka, program ke hrám v Salt Lake City. Kromě toho Morozov pomáhá s přípravou k Turínu Viktorii Volčkovové a Taťjaně Toťmjaninové s Maximem Marininem. O přestávce mezi tréninky nejžádanější odborník odpověděl na otázky dopisovatele „Izvestij“  Danila Orlovského.

Izvestija: Proč jste do nedávna nepracoval s ruskými krasobruslaři a sestavoval jste programy pouze cizincům?

Nikolaj Morozov: Rusové se na mne neobraceli. Po tom, co jsme s Taťjanou Tarasovovou šli každý svou cestou, nebrali mě jako samostatného trenéra. Ale když mí zahraniční žáci měli úspěchy, začal být o mě zájem i doma.

Izvestija: Považujete se za trenéra nebo choreografa?

Morozov: Ano, jsem trenér. Především ve vztahu ke svým žákům (Morozov trénuje ukrajinský taneční pár Jelenu Grušinu a Ruslana Gončarova a ex-šampionku Evropy z Maďarska Julii Sebestyenovou. – „Izveztija“).

Izvestija: Kdy jste dostal nabídku spolupracoval s Pljuščenkem?

Morozov: V polovině července jeho trenér Alexej Mišin mi zavolal do Chicaga. Obvykle krasobruslaři sami přijedou za mnou, ale to je zvláštní případ. Vždy jsem chtěl pracovat s Pljuščenkem a už za týden jsem byl v Petrohradu.

Izvestija: Když jste sestavoval programy pro Jagudina, též jste myslel na Pljuščenka?

Morozov: Ne, tehdy byla zcela jiná situace. Prostě, když Ljoša odešel k profesionálům, Žeňa zůstal pro ostatní nedosažitelným. Přirozeně, chtěl jsem spolupracovat s tím nejlepším. O to víc, že jsem už se všemi výbornými stihl pracovat.

Izvestija: Nevadí vám, že jste nedávno sestavil program Francouzi Brianu Joubertovi, téměř hlavnímu soupeři Pljuščenka na olympiádě?

Morozov: Nevadí. Ale programy, které jsem sestavil pro Pljuščenka, se vůbec nemohou srovnávat s jouberovskými. Každou poslední práci chci udělat lépe, než tu předcházející. Za deset dní jsme s Žeňou udělali osnovu krátkého a volného programu. Na hudbu se neptejte, nechci, aby se o ní vědělo dřív, než je nutno.

Izvestija: Váš honorář za práci s Pljušenkem je vyšší než za práci s Joubertem?

Morozov: Představte si, že ne. Naopak, více jsem vydělal na Francouzi, který za mnou přijel na měsíc do Ameriky. S Žeňou jsem nejen kvůli penězům.

Izvestija: Během olympiády vaše trenérské srdce se bude dělit pro mnoho svěřenců…

Morozov: To není poprvé. Před půl rokem na mistrovství světa v Dortmundu jsem doslova trnul, když na rozjížďku vyjela skupina nejlepších krasobruslařek. Pro všechny, kromě jedné, jsem něco udělal. Arakawová, Cohenová, Kwanová, Sebestyonová…Vyhrála Arakawová, která týden před mistrovstvím přešla k Tarasovové s programem, který jsem udělal.


 

Jevgenij by si měl už brousit brusle
Zdroj: oficiální stránky EP v RJ

„Týden si odpočinu a pak se začnu aktivně připravovat na olympiádu v Turínu“, - přiznal se v těchto dnech Jevgenij Pljušenko dopisovateli „KP“. Podle slov krasobruslaře, v příští sezóně se nehodlá přetěžovat tréninky. Všechno je podřízeno jedinému cíli – vyhrát turínské „zlato“. Výjimkou je mistrovství Evropy ve francouzském Lyonu v lednu 2006, kde chce Jevgenij určitě vystoupit.

Jaké má Pljušenko programy je zatím tajemstvím. Avšak jeho trenér Alexej Mišin uvažuje nad tím nechat pro Turín loňské programy, zejména volný program na hudbu z filmu „Kmotr“. Kvůli operacím třísel, které Jevgenij prodělal v dubnu, je velký risk, že nový program sportovec nestihne patřičně „zajezdit“.


Fotky Plushyho u těchto článků:
-
http://www.dni.ru/news/sport/2005/8/2/67655.html
- http://www.dni.ru/news/sport/2005/7/25/67249.html

- http://www.dni.ru/news/sport/2005/6/17/64918.html
 

Pljuščenko tají olympijský program

Před týdnem se splnil sen bývalému partnerovi mistryně světa v tancích na ledu Taťjany Navkové, choreografovi Nikolaji Morozovovi, který vytvořil Alexeji Jaguninovi šampiónovou „Zimu“. Na pozvání Alexeje Myšina pomáhal Nikolaj udělat program trojnásobného mistra světa Jevgenije Pljuščenka. Ještě před rokem na mistrovství světa v Dortmundu Morozov, který spolupracoval prakticky s veškerou elitou světového krasobruslení, se přiznal, že sní o spolupráci s Pljuščenkem. Ale posteskl si, že to je málo pravděpodobné.

„ Žeňa je v současné době vynikající krasobruslař, nejlepší interpret. Pokud mu nedělají problémy úrazy a je v dobré formě, Pljuščenko vystupuje nejvýrazněji na všech soutěžích. Jistě chápete mé pocity, když jsem nakonec dostal tuto nabídku. Jsem velmi spokojen prací s Žeňou. Tento jedinečný krasobruslař je schopen dělat na ledu cokoliv“, - přiznal se Nikolaj v interwiew „Novým Izvestiam“.

Tato spolupráce se ale může obrátit proti pitěskému krasobruslaři. Jak poznamenal samotný choreograf, krasobruslaři, se kterými začal pracovat, okamžitě šli nahoru: Maďarka Julie Sebestyenová vyhrála mistrovství Evropy, Francouz Brian Joubert vyhrál nad Pljuščenkem. Ale…

„Hned když naše spolupráce skončila, krasobruslaři prožili pád.Jako, například, japonská krasobruslařka Arakawová po jejím vítězném mistrovství světa 2004.“

Nové programy Jevgenije se zatím drží v přísné tajnosti. Dokonce Nikolaj musel slíbit, že to nebude předčasně prozrazovat. Zato on rád hovoří o samotné spolupráci.

„Za prvé, je to velmi disciplinovaný člověk. Podle mého názoru, to je největší zásluha trenéra. Mimochodem, skoro všichni sportovci, kteří dosáhli vysoké úrovně, jsou disciplinovaní. Ale zároveň mě překvapilo toto: Žeňa, přestože je už  trojnásobným mistrem světa, velmi pozorně poslouchá trenéra a choreografa, vždy splní to, o co jej požádáš! S tím se člověk jistě setkává zřídka.“


Pljuščenkovi pomůže choreograf Jagudina

Trojnásobný mistr světa a vice-šampión olympijských her v krasobruslení Jevgenij Pljuščenko, když se trochu vzpamatoval po starostech, spojených se svatbou, konečně  začal s přípravou olympijských programů. O tom, nakolik vážně žák Alexeje Myšina přistoupil k nastávajícímu pochodu za dlouho očekávanou zlatou medailí, hovoří jen jeden fakt: kvůli vytvoření programů z USA do Petrohradu přiletěl Nikolaj Morozov.

Stejný Nikolaj Morozov, který kdysi vytvořil Alexeji Jagudinovi jeho vynikající „Zimu“ a „Železnou masku“, které mu přinesly úspěch v Salt Lake City před třemi lety. Další věc je, že Morozov už stihl spolupracovat s krasobruslaři, kteří představují hlavní soupeře Jevgenije – Švýcarem S. Lambielem a Francouzem Brianem Joubertem.

„Není tajemnstvím, že Nikolaj měl úspěch s uvedením krokových pasáží. Na tomto velmi důležitém komponentu bychom chtěli nyní pracovat společně. Mluvit o tom, že Morozovovi bylo zcela svěřeno vypracování nových programů, nebudu. Bylo by to nesprávné ve vztahu k těm choreografům, se kterými jsme s Žeňou spolupracovali v posledních sezónách. Chystáme se je získat i na přípravu do Turína,“ – sdělil Alexej Myšin v interwiew „Směně“.


Pljuščenko odmítl účast v „Grand Prix“

Mezinárodní bruslařská unie ISU zveřejnila seznam účastníků série „Grand Prix“, která se skládá ze šesti etap. Trojnásobný mistr světa a vice-šampión olympijských her v krasobruslení Jevgenij Pljuščenko vynechá tyto závody. Ale na moskevské etapě – „Poháru Ruska“, možná speciálně pro Jevgenije je rezervováno dodatečné místo. Využije-li tento „dárek osudu“ žák Alexeje Myšina, je velká otázka.

Ještě minulý rok krasobruslař a jeho trenér Alexej Myšin si stěžovali na to, že nevzali dříve time-out, aby Pljuščenko měl možnost si vyléčit staré úrazy.

V dubnu v Německu krasobruslař podstoupil dvě operace, odstranění tříselné kýly, a teprve v květnu začal trénovat. Zatím ani Myšin, ani Pljuščenko nijak plány nekomentují, píše „Vremja Novostěj“.


Jagudin pozve Pljuščenka na show

Koncem května se v Moskvě konalo natáčení ledové opery „Nekonečno“, jejíž premiéra bude v září. Jednu z hlavních rolí ztvární olympijský šampión 2002 Alexej Jagudin. Podle slov Alexeje, když mu nabídli účast v opeře (a to bylo ještě před olympiádou v Salt Lake City), moc nevěřil, že všechno vyjde. A když nakonec přijel ze Států, byl velmi překvapen, jak to pokročilo.

„Vždycky jsem chtěl vystoupit v Rusku, ale dlouho nebyla žádná možnost,“ – přiznal se Jagudin v interwiew „Aif Peterburg“. – Jenom Artur Dmitrijev mě pozval loni v září. Ještě Ilja Averbuch zval do nového show mne a Antona Sicharulidze. Ale, bohužel, měl jsem smlouvu za oceánem, a když Anton měl turné v Rusku, já byl na turné v Kanadě.“

Ale to vůbec neznamená, že kvůli „Nekonečnu“ Alexej je ochoten opustit show ve Státech a Kanadě. Vždyť odměna za účast v ruském projektu je čistě symbolická. A příjmy od doby, kdy krasobruslař opustil amatérský led, vzrostly dvojnásobně.

„Máme 72 vystoupení, 60 v Americe a 12 v Kanadě. Jsem na turné od 4.ledna do 4.května. Ještě se účastním profesionálních závodů a mám sólová vystoupení.“

Mimochodem, je to práce šílená. Čtyři měsíce krasobruslaři stráví v autobuse. Jagudin má ještě štěstí – v „domě na kolech“, který je pro osm lidí, žijí jenom čtyři: on, Anton Sicharulidze a Jelena Berežná a Sarah Hughesová. Američanka se rozhodla odstěhovat od svých krajanů, protože si často dovolovali dělat uštěpačné poznámky na její plnější postavu.

„Když skončil první rok, měli jsme s Antonem pocit, že jsme se rozhodli dobře. Druhý rok to bylo náročnější. Třetí, to je nyní, je to hodně těžké. Už jsme věděli, kde co bude, a jen počítali: 42.vystoupení, 43.: A proto jsem v neměl v očích slzy hořkosti, když všechno skončilo, ale slzy štěstí, když jsme se naposledy uklonili na posledním show. Na tento okamžik jsem čekal dlouho“.

V profesionálním sportu Jagudin plánuje strávit asi deset let. V každém případě počítá, že mu zdraví dovolí vystupovat ještě sedm let. Také on je rád, že hned po olympiádě si nelehl pod nůž chirurgovi. Vyšlo najevo, že v případě operace, bylo by nutné měnit celé stehno.

„V současné době jsem prostě šťasten, že jsem se nedeprimoval nějakou velmi vážnou operací, sebral jsem se a odešel. Bylo mi zle rok. 17 nebo 18 let jsem trénoval a vystupoval, a najednou všechno skončilo, vše šlo absolutně jiným směrem. Někdy jsem dokonce plakal, když jsem sledoval turnaje. Moc jsem tam chtěl. Ale teď se směji.“

A Ljoša není přesvědčen, že by vydržel ještě čtyři roky u amatérů. Jak by se vyvíjel další život, též není známo. Ale předpovídat budoucnost olympijský šampión nechce. Zato velmi uvažuje o společném projektu s Jevgenijem Pljuščenkem, čeká, až vyhraje Olympiádu v Turíně.

„Čekám, až Žeňa skončí a bude, možná, trochu volnější. Teď je vázán svým trenérem, Alexejem Nikolajevičem Myšinem, vázán Federací krasobruslení Ruska, kde mě moc rádi nemají. Nenavrhuji, abychom se dali dohromady a žili v jednom bytě. Mám pracovní nabídky a myslím, že je můžeme s Žeňou projednat.“

Například, jestli,samozřejmě, ze strany Ženi nebudou námitky a zdraví to dovolí, je možné zvát sportovce a organizovat své profesionální turnaje,a tak pokračovat soutěžit v novém měřítku.

„Proč ne? Tím více, že jsem se s Žeňou nikdy nehádal. Ano, byli jsme soupeři, ale nic negativního ve vztahu k Žeňovi jsem necítil. Nikdy jsem neříkal nic urážlivého na jeho adresu a nikdy jsem nikoho neurážel.“


Jagudin se vrací do Ruska

Alexej Jagudin se poprvé za posledních několik let zúčastní v ledovém show, které se uskuteční na území Ruska. 26. září na ledu Ledového paláce v Sankt Petrohradu se koná už tradiční show s účastí krasobruslařů-profesionálů a amatérů.

Mezi účastníky současného vystoupení jsou šampióni a vítězové olympijských her, mistrovství světa a Evropy, série ISU Grand Prix: Alexej Jagudin (Rusko), Jekatěrina Gordějeva (Rusko), Viktor Petrenko (Ukrajina), Filip Kandeloro (Francie), Angelika Krylova a Oleg Ovsjannikov (Rusko), Jelena Berežná a Anton Sicharulidze (Rusko), Oksana Kazakova a Artur Dmitrijev (Rusko), Alexej Poliščuk (Ukrajina), Vladimír Besedin (Ukrajina), Olga Bekiš a Alexandr Bekiš (Rusko), Brian Joubert (Francie), Silviana Fontanaová (Itálie), Igor Bobrin (Rusko), Jonatan Chant a Jenifer Don (USA), Sean Virtz a Elizabeth Putnam (Kanada), sděluje „Něvský sport“.

Show program se bude skládat ze dvou částí. Všichni účastníci vystoupí jak v první, tak ve druhé části se dvěma různými čísly. V Rusku se takové show pořádá pouze v Sankt Petrohradu, což je jedinečnou možností pro ruské občany vidět to, co mohou vidět diváci v USA a Kanadě.
 


Rozhovor s Plushym a Mášou po ME
Z ruských stránek přeložila Tea Felis

S vysokou teplotou a s kašlem, prakticky nedýchaje vyhrál Evžen Pljuščenko zlatou medaili na mistrovství Evropy v krasobruslení v Lyonu v soutěži mužů. Kdyby neměl takovou podporu ve své manželce Marii, není známo, jestli by vystoupil

Je těžké být ženou hvězdy?
Marie: Já se celkově necítím být manželkou hvězdy. Doma je Žeňa obyčejný člověk. Svoje nervy a stresy se snaží nechat si na kluziště.

Říká se, že má Evžen divoké fanynky. Obtěžují vás?
Marie: Neřekla bych, že jsou divoké. Ani v krajních případech nikdo neobtěžuje telefonáty. Nakonec, po vystoupení všechny prosí o autogram. Žeňa nikomu neodmítne. Miluju Žeňu a proto miluju i jeho fanoušky.

Existuje názor, že když člověk miluje, přijímá vlastnosti milovaného. Pozorujete to na sobě?
Marie: Něco takového mezi námi je. My oba milujeme stejnou hudbu. Například posloucháme Alexandra Serova a jeho „Miluji tě k slzám“. Tancovali jsme na ni na naší svatbě. Stává se, když něco chci říct, že to poví Žeňa. Byli jsme si od začátku podobní. Jeho matka si toho hned všimla.

Říká se, že vás dala dohromady vášeň k rychlosti
Marie: Ano, skutečně jsme se poprvé uviděli, když jsme uháněli autem. Já jsem s kamarádkou jela v kabrioletu Audi TT, Žeňa v červeném Maseratu. Když mě uviděl,  přehradil nám cestu. Polekala jsem se, protože jsem si myslela, že jsem narazila do jeho drahého auta. Žeňa vyskočil a řekl: „Pojďme se seznámit, děvčata!“ Moje kamarádka ho okamžitě poznala a řekla, že je slavný krasobruslař. Myslela jsem si: známý, donchuán — a nechtěla jsem se s ním seznámit. Sedla jsem si do auta a jela. Ale Žeňa se nevzdal. Velice dlouho jel za mnou – od petrohradské strany dokonce až po Vasilevské ostrovy.

Evžen: Zamiloval jsem se do ní od první sekundy, kdy jsme se setkali. Ale vztahy se nevyvíjely už tak rychle. Museli jsme pochopit, jak pravé jsou naše city.

A nakonec jste se vzali. Mimochodem, líbánky jste měli?
Evžen: Bohužel pro líbánky, svatba byla v olympijské sezóně, takže na oddech nebo dlouhé prázdniny nebyl čas. Naše svatba byla krátkým oddechem mezi tréninky a přípravou na olympiádu. Ale jestli v Turíně vyhraju olympijské zlato, budu s Mášou a uděláme si líbánky.

Je Evžen při svém nabitém programu schopný být starostlivým manželem?
Marie: Ano. Říkám to naprosto upřímně. Žeňa je velice starostlivý. Například, když ho potkám po soutěži, často vychází s kyticí květů.

Dává vám dárky?
Marie: Rád připravuje překvapení. Sotva dva měsíce po naší svatbě mě podaroval džípem.

To znamená že vášeň k automobilům je společná?
Evžen: ano, oba milujeme automobily. Zajímáme se o novinky na trhu. Když je možnost, jedeme na různé šou a výstavy. Říkat tomu ale koníček, to moc nejde. Dřív jsme oba milovali rychlou jízdu, ale teď, když spolu žijeme, přestalo nás to zajímat.—

Marie: Proto se džípem, který mi Žeňa dal, snažím nejezdit rychle. Po naší svatbě jsme se rozhodli starat se jeden o druhého. Rychlost a extrémy – všechno je to skvělé, ale dost nebezpečné.

Rodinný život neublížil vašemu studiu?
Marie: Kdepak. Učím se na Petrohradské univerzitě ve čtvrtém kurzu, studuji sociologii a psychologii.

A co potom?
Marie: Říkají nám, že je sociologie v našem městě neperspektivní. Ale odjet do Ameriky se nechystám. Koneckonců, chci a budu pracovat – nemůžu jen tak sedět doma a vychovávat děti. My, rozumí se, plánujeme s Žeňou děti, ale zabývat se jenom rodinou a být ženou v domácnosti – to není pro mě.

Chodí fámy, že šijete Žeňovi kostýmy na vystoupení.
Marie: To není pravda. O nás toho tolik píšou, že čtu a směju se. Žeňova mamka šila sama jeho kostýmy, ještě když byl malý. Já ne. Taky jsem četla, že jakoby hodně zpívám.

A to není pravda?
Marie: Z části. Zpívala jsem, když mi bylo patnáct. A teď už je mi dvacet. Jezdila jsem do Moskvy natáčet desku se známým Evženem Arsentěvym. Jednu skladbu jsme nahráli s DJem Lešem Cvětkovym. Mezi lidmi je jedno album a dva klipy. A všechno. Když jsem se tím vším zabývala, byla jsem ještě ve škole. A teď už jsem studentka. Studium vynechat nelze, takže jsem se zpíváním skončila. Na čas.

Používáte svoje znalosti psychologie v rodině? Sport přece bez stresů a depresí nebývá, musí se ničit.
Marie: Snažím se, samozřejmě, držet Žeňu. Mívá, jako každý úspěšný sportovec, velké emocionální výkyvy. Zejména když něco nevychází. Potom se ho snažím zabavit a přesvědčit ho, že to přejde a všechno zase bude skvělé.

 

 

     

Nahoru