NOVINKY - ARCHIV - DIÁŘ - ŽIVOTOPIS - INTERVIEW - FOTOGALERIE - OCENĚNÍ - FANKLUB - DISKUSE - CHAT - ANKETY - KONTAKT - ODKAZY

  
     

INTERVIEW 2001

Nepoužívejte tyto překlady na jiných stránkách bez mého vědomí! V případě zájmu mě, prosím, kontaktujte, nebo aspoň uveďte odkaz na můj web. Děkuji

Jevgenij Pljuščenko: Jsem připraven vyhrát olympijské hry
Překlad textu z těchto stránek vypracovala Hoblinka. Mnohokrát děkuji

Znamenitý krasobruslař v on-line konferenci „Izvjestí“

Andrej MIŤKOV

Od 23. do 25. listopadu se v Petěrburku koná pátá etapa prestižní série „ISU – GRAN - PRI“ v krasobruslení, předposlední v této olympijské sezóně. Nehledě na velmi impozantní sestavu účastníků bude hvězdou první velikosti platný šampión Ruska, Evropy i světa Jevgenij Pljuščenko. Před několika dny přijal účast v on-line konferenci „Izvěstí“, která se přenášela z pítěrské redakce novin.

Alexandr: Je pro vás, upřímně, výhra na olympiádě životním snem?
Správně, to je můj nejtoužebnější sen. Vyhrál jsem již všechno kromě olympijských her. Avšak jestli nedosáhnu vítězství v Salt Lake City, nezblázním se z toho. Začnu pracovat ještě více a třeba vyhraji olympiádu za 4 roky. Nebo za 8 let. Vždyť se chystám bruslit ještě 10 let.
 

Koho považujete za své největší soupeře v boji o zlato?
Timoty Gabela, Toda Eldruže, Elvise Stojka, Michaela Weisa, Alexeje Jagudina, Číňany, jejichž jména si nikdy nemohu zapamatovat. No hlavním soupeřem si budu já sám. Vystoupit a udělat všechno co můžeš a nepřemýšlet ani o skocích, ani o krasobruslení, ani o soupeřích – to je nejsložitější. To se mi stalo pouze v minulé sezóně.

Nikita: Nezdá se vám hrozné letět po známých strašných událostech na olympiádu do Ameriky?
Je to hrozné, samozřejmě. Ale strach je možné překonat.

A napadla vás myšlenka odmítnout cestu v Salt Lake City, jako to udělali např. někteří norští sportovci?
Napadla, jsem normální člověk. Jenže odmítnout olympiádu nemohu. Čekal jsem na ni celý život, připravoval jsem se. Pojedu tam.

Když jste ke krátkému programu vybíral hudbu Michaela Jacksona, bral jste v úvahu, že se olympiáda koná v Americe?
Ne. Čestně – ne. Tohoto očividného plusu jsme se všimli až poté, co už jsme nad programem začali pracovat.

Jevgenij, Samara: Proč nikdy nevynecháváte pítěrskou etapu „GRAN _ PRI“?
Velmi miluji Petěrburk, přestože jsem se zde nenarodil. Pítěrské publikum je jedno z nejlepších. A celkově je přece zdrávo vystupovat doma!

Olga: Nebojíte se představit novou volnou jízdu tak pozdě – jen v Petěrburku?
V Pítěru nebudu představovat novou volnou jízdu – ta zatím není definitivně hotová. Když se vše dobře vyvine, ukážu jí pouze na finále GRAN PRI. Pozdě? Nevěřím, že to tak je. Sezóna je dlouhá a moje nová volná jízda dosáhne úspěchů u rozhodčích i u diváků.

Igor: Jaké máte vztahy s Alexejem Jagudinem. Jste kamarádi, soupeři, nepřátelé?
Na ledu jsme soupeři, za jeho hradbami ne kamarádi, ale přátelé. Obrazně řečeno hádáme se pouze na ledě.

A když jste společně trénovali u Mišina, přátelili jste se?
Někdy jsme společně vybírali noční kluby, hráli tenis.
 

Jagudin je starší. Naučil jste se u něj mnohému?
Já jsem se neučil u Jagudina, já jsem se učil u Urmanova.

S. Barchetová: Koho dáváte na třetí místo v mužském družstvu po Plujščenkovi a Jagudinovi?
Na třetí místo patří Saša Abt a Ilja Klimkin. Správné by bylo, aby zvítězil ten, který lépe a čistěji odjede program. Ale Saša je můj blízký kamarád. A já bych chtěl, aby vyhrál on.

Věra Sergejevna: Ve světě sportu jste dosáhl všeho. Poznal jste také „Hvězdnou nemoc“?
Naštěstí jsem se z ní už uzdravil, když jsem začal šplhat vzhůru. V 15 letech, po návratu z prvního seniorského mistrovství světa. Tehdy jsem vyhrál bronz, ale mohl jsem i zlato. Přijel jsem s myšlenkami: proč bych na sobě pracoval, když už všechno umím? Ale máma mě vyléčila rychle. „No a co když se začneš propadat dolů,“ řekla mi. Vzal jsem si její slova k srdci. Před očima jsem měl příklady kamarádů, kteří skončili špatně, protože se nesnažili bojovat s „hvězdnou nemocí“.

Reportér: Druzí trenéři se vás nesnažili přetáhnout od Mišina?
Ano, a velmi často. Ruští i američtí. Říkávali: budeš mít ohromné peníze. Jenže já jsem velmi souzněný se svým milovaným trenérem. Nikoho jiného nepotřebuji.
 

Oksana: Kdo je váš oblíbený krasobruslař?
Když jsem se začínal zajímat o krasobruslení, se zájmem jsem pozoroval Viktora Petrenka.
 

Existuje ideální krasobruslař?
Ne. Jako není nejkrásnější děvče nebo nejlepší auto.
 

O sobě si nemyslíte, že byste byl ideálním?
Ne, ale spěji k tomu.
 

Nataša: Proč nevystupujete v párovém krasobruslení?
Protože si nevedu špatně. Už v jedenácti jsem skákal všechny trojné skoky, a to už je velice vysoká úroveň. Druhý takový, který by v jedenácti skákal všechny trojné skoky ještě v krasobruslení nebyl. Byl jsem velice progresivní. A navíc jsem nikdy nevěděl, jak zvedat dívku.

Olesja Firčuk: Budíte dojem, že váš firemní prvek – bielmanova pirueta – je zdá každý rok těžší a těžší.
Tolik se nevytahuji. Ale nacvičuji nové čtverné skoky, častěji se zraňuji, tu si natáhnu slabinu, tu záda. A v daném prvku musím natahovat nohy a ohýbat záda. Podle mě se nestal složitější, ale svobodnější.

Lelja: Kdy jste dělal nerozumné skutky?
Já jsem opravdu rozumný člověk. Ale např. ve škole jsem se pral. Bily mě děti, že se zajímám o holčičí  druhy sportu. A já jim pěstmi dokazoval, že to není pravda.

Bezejmenný: Je pravda, že vám nabízeli tancovat v baletu pítěrského divadla?
Ano, já jsem tehdy přijel zrovna do Petěrburku k Alexeji Nikolajeviči. V létě s námi pracoval choreografka z divadla a nabídla mě, abych nebruslil, ale tancoval. Byl jsem v rozpacích, tak řekla: „Zeptejte se mámy.“ Máma řekla, abych si vybral sám. Tak jsem si vybral. 

Váno: Vyhrajete olympiádu?
Jsem na to připraven.

Natálie, 16, Toronto: Máš děvče?
Nechtěl bych odpovídat na tuto otázku. Řeknu „ne“, urazím přítelkyni (jestli nějaká je). Řeknu „ano“, odradím mnohé oddané fanynky. Tak ať to zůstane tajemstvím.
 

Nataša: Často Ti vyznávají lásku?
Často. Ale já nevím, jestli milují mě nebo moje bruslení.
 

Lena: Co mám dělat, když jsem se do Tebe zamilovala?
Milovat mě dál. 

Asket: Je pravda, že máš román s Američankou Sašou Kohenovou.
My jsme se Sašou přátelé. Píšeme si, telefonujeme si. Ale žádný román mezi námi není. 

Věříš na přátelství mezi mužem a ženou?
Ano. Vždyť se přátelím se Sašou Kohenovou.

 

     

Nahoru